Andrej Babiš ve svém novoročním projevu vyjmenoval všechny důvody k optimismu počínaje lepším ratingem Česka a vyššími údaji o HDP na hlavu, než má Portugalsko, Řecko či Španělsko.

Novoroční projev českého premiéra jsem si nemohl nechat ujít právě proto, že jsem očekával řeč plnou optimismu a úspěchů. V tom jsem se nemýlil, nicméně znovu se prokázalo, že když něco řekne Andrej Babiš, je to u opozice vždy špatně. Ačkoliv o tom, že se máme výborně a žijeme zřejmě v nejlepší možné době, hovořil i předseda Senátu PČR Jaroslav Kubera. Takže vážně, po materiální stránce se nám v Česku bezesporu daří. Nicméně od českého premiéra bych očekával zejména analýzu toho, v čem se nám až tak nedaří, a návrhy na způsoby, jak to řešit.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si rýpnutí do Babiše neodpustila, bylo to prý ve stylu předlistopadových projevů vedoucích komunistických představitelů, že plníme plán na 107 %. Dokonce projev označila za poplatný osmdesátým letům minulého století, snad s narážkou na to, že v té době byl mladý Babiš v KSS. Zatímco tehdy se prezident Gustáv Husák opíral o „podporu dělnické třídy a pracující inteligence“, což byla de facto dle dnešní terminologie „virtuální realita“, Babiš použil čísla vesměs pravdivá. O číslech ale život není a ani o ně v dnešní situaci nejde.

Nalézáme se, jako společnost, v ne nepodobné situaci jako společnost v USA. I tam vládne pro opozici „ďábel“ Trump a tamní opoziční politici se mu už více než tři roky snaží co nejlépe namazat schody tak, aby po letošních prezidentských volbách z úřadu prezidenta odešel. Impeachment je jen pověstná špička ledovce a je jen otázkou, zda je to ta nejlepší taktika. Spíše ne, jak o tom svědčí setrvalá podpora stávajícího prezidenta republikánskými voliči i zákonodárci. Dokonce jsem v této souvislosti zaznamenal pokusy amerických médií přivolávat do USA ekonomickou stagnaci či recesi, která by pomohla Trumpa vystrnadit z úřadu. Ekonomicky se ale Spojeným státům daří podobně jako Česku a je velmi pravděpodobné, že se žádné zásadní změny v tomto směru nedají očekávat. Pak se ale skutečně používá taktika „malování čerta na zeď“, a to jak u nás, tak i v USA. Moc to sice nezabírá, ale když scházejí nápady, je to jediná cesta.

Pro mě jako pro pravicově smýšlejícího člověka je současná politika, ať už z úrovně EU nebo i české vlády, cestou k dalšímu posilování vlivu státu na naše životy. Levicová politika české vlády a levicově ekologická politika EU se v tomto ohledu naprosto doplňují. Babiš sice hovoří o svém „boji“ s EU, ale v případě jaderné energie jde spíše o imaginární vítězství. Francie si své jaderné elektrárny sotva nechá rozmluvit a její síla zaručuje, že se jádro bude využívat v EU i po roce 2050. Imigrační politika EU je opět ve stadiu nových pokusů zavést přerozdělování, ať už na bázi dobrovolnosti či povinnosti. Minulá „vítězství“ mohou být v budoucnosti k ničemu.

Nakonec nás zřejmě musí velmi zajímat osud samotného premiéra, až se o auditu k jeho střetu zájmů bude jednat na úrovní Evropské komise a Evropské rady. Už jsem z Evropského parlamentu zaznamenal výroky, které Babiše označují za jasného viníka (shromáždil ve svých rukách příliš mnoho moci!). Proplout tímto úskalím bude pro něj politická „maturita“. A že bude muset naznačit ochotu k ústupkům a že na to doplatí jednota V4, je z mého pohledu hotová věc. Ukazuje se totiž, že česká komisařka Věra Jourová může být premiérovou pověstnou Achillovou patou. Nedávno se již pod její patronací probírala „neutěšená“ situace v Maďarsku a ona nad ní vyjádřila „hluboké znepokojení“. Právě stanovisko Jourové k dodržování vlády práva v Česku bude v posuzování střetu zájmů českého premiéra velmi zajímavé.

Předseda Poslanecké sněmovny PČR Radek Vondráček pak ve svém novoročním projevu zmínil ono známé žalování do Bruselu, tj. zajímavou „práci“ českých europoslanců za opoziční strany, zejména pirátů. Boj o Babiše na úrovni Evropské komise a Evropské rady tak bude docela napínavý a jistě se najde dost negativních hlasů jak v komisi, tak v Evropské radě. Uvidíme, jak premiér tímto „vyšetřováním“ projde. Že to bude „bez ztráty květinky“, ale nelze očekávat. A právě mezi „eurohujery“ všech poslaneckých klubů Evropského parlamentu bude Babišova „nevstřícná“ politika k imigraci a kvótám zvláště terčem zásadní kritiky a bude zřejmě využita i při projednávání jeho údajného střetu zájmů.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz