Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Což kdyby

byli volání tatíci z oněch neziskovek k odpovědnosti? Což kdyby jeden každý maník z hnutí Duha zaplatl pár milónků za škodu, kterou nám způsobil?

Re: Což kdyby

Pokud by to způsobili - proč né? Pokud ale jsou primárně na vině současné depozice dusíku které způsobuje růst motorismu, pokud oteplování planety způsobuje růst populační i spotřební při pápení fosilů a pokud onen kůrovec se jen snaží podlomené zdraví monokulturních porostů - jež neprozíravě zasadili předkové -dorazit co nejrychleji a připravit půdu pro novou generaci lesa.... Pak by k odpovědnosti měl být pohnán druh homo jako celek. Co Vy pane Eliáš na takto pojaté odčinění chyb?

Každopádně by ale měli být jedinci tohoto druhu odpovědní sami sobě za své celoživotní  vzdělávání, když už si podmanili jak planetu tak informatiku rozvinuli na úroven nedosažitelnou pro žádný jiný druh.

Nebylo by také na škodu si připomenout jak vnitrodruhově je rod homo sapiens vzájemě až fatálně nebezpečný skrze vlohy sociální agresivity a kolkrát v historii došlo až k masovému vyvraždování jen s politických či náboženských pohnutek.

Nechat proto padnout jen nějaké zalesněné území to mocné tohoto světa zas tak nepálí. Horší pro mocné je, že v této zemičce už skoro co není tunelovat a možnost prodat les nastojato jim ted komplikují jak ochranáři tak kůrovec.

Fakt husty

Nestacim se divit, jake texty jsou lide schopni napsat a uverejnit. Pan autor do toho jeste zapomnel napsat, ze UFOnem z Rosewalu byl rusky liliputan (a Bursik je jeho vnuk). Blabol na n-tou.

Re: Fakt husty

Soudím, že vám dává stát část mých daní za to, že ničíte přírodu této země a tváříte se, že ji chráníte.

Ochranářský extensivismus ( chamtivost ) - get back

Kdyby ochranáři přírody nepodléhali v a po roce 1989 megalomanii, kterou v nich účelově podporovala těžařská lobby, museli by si přiznat, že pro navrhovaný způsob ochrany je park neúměrně veliký.  Nechat pak lesáky hospodařit v režimu CHKO a národní park omezit na nejcennější zóny ( projevit pokoru ) by byl býval a zůstává nejprofesionálnější přístup k této oblasti. Místo toho se ochrana nadále zneomožňuje extensivistickou arogancí, která silně poškodila její svého času oprávněné renomé.

Re: Ochranářský extensivismus ( chamtivost ) - get back

Myslím si, že cílem lesnického "hospodaření" v NPŠ by mělo být převést postupně porosty do stavu blízkého přírodnímu tak, aby les během CELÉ té doby plnil své funkce lesa, a tedy zůstal lesem. Nezáleží na velikosti NP, záleží na cílech! (A cílům pak jsou přizpůsobovány nástroje.) V současnosti se na tisících hektarů NP jedná o les jen z titulu kategorie půdy vedené v katastru. Les se samovolně spolehlivě obnovuje jen asi na třetině výměry dosud zničeného lesa, zbytek je buď zalesněn uměle, nebo se jedná o nárosty vzniklé ještě před odumřením mateřského porostu, nebo se nezmlazuje vůbec.

Problém Šumava

 Zatím nemám dosti informací, takže se v úloze Dr. Stránkého nevyznám. Trochu mám dojem, že začíná fungovat zdravý lidský selský rozum. Je toiž dokonalá blbost řešit sitruaci oběma diametrálně se lišícími metodami - totální kácení versus bezzásahové hospodářství. Totální kácení může mít za důsledek, že se už zpátky nevytvoří patřičný lesní ekosystém, půdním makro i mikroedafonerm počínaje zvěří a stromy konče.

Bezzsásah si mohozu dovilit v Rusku, USA , KAnadě či Švédsku, ale v této malé přelidněné zemičce ne. NAvíc ani Boubín nebyl prales, možná před několika sty léty

Vždy si vzpomenu n Josefa Vavroučka a jeho zdravé názory. Škoda, že tak brzy skonal a že není takových Vavroušků více. Nejhorší je, že veškeré současné lidské snažení a hemžení obvládá pachsprostý nelítostný, bezohledný a chamtivý Byznys. Příroda, bohužel, reaguje na různé trendy a zásahy s určitým fázovým skluzem, který může mít velice závažné důsledky. Ale není to pouze Šumava, je to celá tahle zem, ke které se lidsktvo chová tak, jak se chová k sobě samému.

   Je to smutek a dá to hodně práce, nákladů a času, než nebo pokud se tento Augiášův chlév vyčistí. 

A co si vzít příklad z Krkonoš, Krušných hor a Jizerek?

Pamatuji ty hory krásně zalesněné, pak kalamity, kdy ze začalo houfně už od začátku 70tých let kácet, byly tam hrozné holiny, říkal jsem si, ty hory jsou pro mne navždy ztraceny. A začalo se vysazovat a z letadel sypat vápenec. A teď se nestačím divit, Krkonoše kolem Černé hory zase zarůstají, tam, kde byly před 20-25 holiny, je slušný mladý les. Důvod kácení byl jiný, kyselé emise, ale když už je suchý les, tak je snad jedno, jestli od kůrovce nebo emisí. Co se osvědčilo: vykácet mrtvý les, nechat tam pařezy, nasázet nové stromky a počkat 20 let. To je doba, po kterou řeší Šumava. Kdyby se neřešilo a před 20ti lety vykácelo a vysázelo, tak teď by nebylo pomalu co řešit, stejně jako v Kušných, Jizerskách a Krkonoších.

Re: A co si vzít příklad z Krkonoš, Krušných hor a Jizerek?

Před 20 lety nebyl žádný rozumný a většinou (místního) obyvatelstva přijatý důvod kácet víc než např. před 40 lety. Dodnes se o tom "znalcům" většinu přesvědčit nepodařilo takže to o co v tomto problému jde možná nejvíc, je demokracie (tu ekologisté nenávidí víc než lesníky).

Śumava nemá žádnou naději ! Budeme ji muset zbourat, osle... Dzp.

Co je naděje?

Dobrý den pošumavští zálesáci. Nadějí pro Šumavu je zrušení celého Národního parku Šumava jako instituce. To, co má smysl ještě chránit, lze ochránit malými přírodními rezervacemi. Ostatní si ochrání místní obyvatelé, obce, soukromníci, pro člověka, turistu, běžkaře, lyžaře, dřevorubce, syna, vnuka.

Vyzývám k podpisové akci za vyvolání referenda o zrušení či zachování zločinecké zkorumpované instituce NPŠ nebo jak se jmenuje. Šumavu jako pohoří nikdo nezruší, k čemu je park za desítky miliónů ročně, ušetřme je pro naše děti. Zdař Bůh. Josef.

Re: Co je naděje?

Mám zkušenost, že rozumný názor zde v diskusi nemívá žádnou odezvu. Tak bych chtěl být výjimkou a podpořit Vás.

Pochopení reality.

Realita je taková, že porosty smrku jsou celoplošně oslabené a to na rozdíl od pane Říhy dobře pochopil kůrovec. Stáský jen dělá co mu jeho maniakální založení velí ale tím trend nezmění. Realita je prostě taková, že s velkou pravděpodobností budou oteplení, imise... a tedy nedomyšlenosti díla  lidského pokračovat a tak mají smrky v celém Česku jen chabou naději, že do konce století se jejich porosty obnoví - zato kůrovec má všude plno práce aby co nejrychleji proměnil nemocnou hmotu zas na substrát pro novou generaci lesní.