Timothy Garton Ash, profesor z Oxfordu, který před třiceti lety s Václavem Havlem stál na Václavském náměstí, minulý týden na mezinárodní konferenci v Bratislavě Globsec prohlásil, že Česko má velmi silné důvody k optimismu.

Podobně o nás západní politici a politologové hovořili těsně po druhé světové válce válce: zařazovali nás mezi země, které ještě nepatřily pod přímý vliv Moskvy, a věřili, že máme velkou šanci zachovat si demokracii a nepodlehnout autoritářskému komunistickému systému, který si dělal nárok na všechna území, která osvobodila Rudá armáda. Tato iluze padla po té, co Spojené státy vyhlásily 5. června 1947 Marshallův plán na pomoc válkou poškozeným zemím, když jsme se nedokázali vzepřít Sovětskému svazu a pomoc jsme odmítli. Rakousko díky lidoveckému kancléři Leopoldu Figlovi pomoc přijalo a dostalo se z područí Moskvy: obdrželo 13 miliard dolarů.

Historik Ash se domnívá, že Maďarsko je již ztraceno, liberální demokracii opustilo, Polsko čeká krátkodobě složitá doba, ale střednědobě ho vidí optimisticky a Česko má podle něj velmi silné důvody k optimismu. Víc tuto tézi v Deníku N nezdůvodňuje. Jen obecně konstatuje, že liberalismus ve střední Evropě byl zredukován pouze na ekonomický směr, což na počátku bylo nutné, ale po 15 a 20 letech jsme měli přidat k našemu směřování i politický, sociální a kulturní rozměr.

Budeme-li ale spekulovat, tak Ashův optimismus vůči Česku vyplývat zřejmě ze tří skutečností: hnutí ANO u nás nikdy nemůže získat ve volbách nadpoloviční většinu, naopak preference hnutí budou spíše dále klesat. Zadruhé od začátku příštího roku musí i u nás platit jeden z nejzásadnějších protikorupčních zákonů, podle kterého vznikne veřejný registr konečných vlastníků firem. Zveřejněny budou i firmy, které jsou ukryté v daňových rájích a svěřeneckých fondech, jejichž majetek nemá oficiálního vlastníka.

Jinými slovy se bude hledat a zveřejňovat konečný uživatel výhod, jako se tomu stalo už i na Slovensku v případě Andreje Babiše, kvůli čemuž byly zastaveny Agrofertu dotace. Zveřejněny totiž budou i tak zvané mapy vztahů. A evidentně nejde jen o jednu osobu, podle studie Datlabu Česko je v Evropské unii na čtvrtém místě coby země, jejíž příjmy končí v daňových rájích.

Samozřejmě, že vzhledem k tomu, že tento zákon bude zřejmě ještě připravovat vláda Andreje Babiše, lze předpokládat, že se pokusí pravidla nastavit tak, aby nebyla moc přísná či jednoznačná, ale i v tomto případě výsledek bude zase záležet pouze na nás, tedy na občanech, protože dle Ústavy České republiky, jak stojí v článku 2, lid je zdrojem veškeré státní moci. Proto, když Sněmovna i vláda selhává a demokratický režim je ohrožen, lid požaduje rychlejší změny a nechce čekat do voleb.

(Psáno pro ČRo Plus)