Tak máme to za sebou, nový prezident České republiky je zvolen. Pro pořádek nutno připomenout, že nový (další) prezident Petr Pavel složí svůj prezidentský slib až 9. března 2023. Z čehož plyne, že dosluhující hlava státu pan Miloš Zeman má ještě do 8. března všechny své pravomoci. Doufejme, že na konec svého desetiletého působení na Hradě, nevyvede nějakou extrémní „ptákovinu“ a zásadněji si nepokazí svůj historický obraz v učebnicích.
Nicméně v principu si český lev může odechnout, že naprosto zbytečně vyhrocený prezidentský souboj, má již za hřbetem.
K jádru věci – každý trochu přemýšlivější občan se musí zeptat: stálo to vše vůbec za to? Několik týdnů byla ochromena jakákoliv vážnější diskuze ve veřejném prostoru, rozhádaly se pracovní kolektivy, někde dokonce i rodiny. Byly zaznamenány případy, kdy „mladí“ zastrašovaly a možná i splnily své výhružky, že když prarodiče budou volit jednoho z kandidátů, tak už nikdy neuvidí svá vnoučata.
Přímá volba je spoluzodpovědná možná až za desetitisíce rozhádaných sousedů, kamarádů a řadu dalších zbytečných lapálií. A to vše jen proto, aby se zvolil „politický gigant“, který nemá v zásadě žádné větší samostatné kompetence. Jmenování členů bankovní rady České národní banky (jedna z mála pravomocí bez povinné kontrasignace premiéra) sice není maličkost, avšak stojí to za skoro dvě miliardy českých korun, kolik nás stála přímá volba? A hlavně zejména druhé kolo vede ze své prapodstaty k rozdělení české společnosti. Dokonce i chudáci nevoliči, byli a jsou zahlcováni perfidními ataky ve stylu – kdo nevolí, volí zlo. Nebo slovy – Nevoliči a nevoličky , že vám není hanba, kupříkladu v Kanadě někdo musí jet přes dva tisíce kilometrů, aby hodil obálku do volební urny, a vy máte hlasovací místnost na „základce“ za rohem...Prostě nátlakový morální kýč, jak ze špatné politické telenovely.
Proč myslíte, že nás politici a političky nyní od rána do večera bombardují řečmi o spojování společnosti a zasypávání příkopů? Samozřejmě, jelikož jsou si vědomi, jak moc a vlastně zbůhdarma společnost rozdělili. Kdyby tomu tak nebylo, tak by logicky taková spojující prohlášení nemuseli přece opakovaně činit!
Závěrečný povzdech
Sečteno a podtrženo – přímá volba, i když jí teď propadly jako droze mnozí i jinak rozumní lidé, je ze své prapodstaty u funkce českého prezidenta absurdní. Volit kompetenčně slabého prezidenta v dramatické dvoukolové volbě bylo a je systémově naprosto, ale naprosto špatně!
Copak opravdu nevidíme, že je to pověstný kulatý čtverec, který jak víme z hodin geometrie, nelze nikdy správně nakreslit.
Nezbývá než doufat, že až opadnou emoce, tak se zákonodárci (resp. ústavodárci) vrátí k seriózní diskuzi o návratu nepřímé poklidnější civilnější volby prezidenta, která mnohem více sedí našemu ústavnímu systému. Jednejme racionálněji i v oblasti ústavního práva a státovědy. Máme na to nyní pět let, nepromarněme zase tuto šanci.
vyšlo v LN, 2.2. 2023
autor je právník a VŠ pedagog