Zelení chystají další útok na naše peněženky. Zálohované plastové lahve. Tedy zdražení každé lahve vody či limonády o několik korun, které dostaneme zpět, pokud prázdný obal vrátíme. „Každá vratná láhev, která se patnáctkrát otočí, umožní ušetřit 14 lahví nevratných. To je ohromná úspora energie a ropy,“ tvrdí ministr životního prostředí Martin Bursík. No, to tedy bude úspora. Kamiony, které budou ty hromady lahví převážet od obchodníků k výrobcům, budou snad jezdit na vodu? A že by myčky a sterilizátory poháněl Bursíkův oblíbený vítr? A jak se tím provozem zlepší životní prostředí kolem supermarketů! To bude prima povětří pro maminy s kojenci vlekoucí pytle s lahvemi od kojeneckých vod! Nebo snad zelené mozky automaticky předpokládají, že mají všichni auto a nejlépe s hybridním pohonem? Čím více zelené pozoruji, nabývám dojmu, že ta ekologie asi bude docela legrační věda.

Najdou se ale i ti, kdo vydělají. Vracet lahve totiž budou opravdu nuceni jen občané, kteří by jinak museli pít vodu z kohoutku, protože na jiné nápoje by z penzí či mateřských nedosáhli. Ti, kteří nemusejí obracet každou korunu, se panu Bursíkovi na jeho lahve klidně vykašlou. Jen prostě pokrčí rameny a za pití zaplatí víc. Bezdomovci, kteří potom odhozené lahve seberou a vrátí, nejsou ale jedinou skupinou, které náš ministr fouká do plachet. Další, kdo vydělá, je recyklační byznys. Bez použitých plastových lahví se při své výrobě totiž neobejde. Vytříděný plastový odpad se stal žádanou surovinou. Třídírna odpadků, která ji dokáže bez přičinění spotřebitelů připravit, stojí ale na tři sta miliónů korun. A proč by firmy měly investovat do drahých technologií, když mají Bursíka? Ten zavelí a občané cennou surovinu připraví pro plastikářské firmy sami. A na vlastní náklady.

Předsedkyně Politiky 21 a poslankyně Evropského parlamentu