19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Lidé jako Paroubek by neměli ovlivňovat osud republiky

14.1.2008

Vždycky jsem si představoval, že v demokratické společnosti existují různé proudy, které proti sobě bojují s otevřeným hledím, a dokonce chápu i to, že se v oblibě lidu střídají různé koncepce a že takové střídání může přivést zemi vyrovnanou prosperitu. A rovněž jsem až dosud bláhově věřil, že různost koncepcí vychází z různosti přesvědčení. Ovšem stále více poznávám, že intriky, podrazy a zákulisní machinace hrají větší roli než jasné postoje. Děsí mne to. Rozdílnost názorů může vést k tvrdé diskusi, kde nemusíme dojít ke společnému řešení, ale nesmí vést k nepřátelství a nenávisti. To naši politici zřejmě nechápou.

Zhrubnutí politického života, které před lety vnesl do naší společnosti Miloš Zeman a které pomohlo k opětovnému vzkříšení levicových nálad, dovedl současný předseda ČSSD, Jiří Paroubek, do té nejhrubší a nejodpornější podoby. Veřejně se přihlásil a čím dál víc se přihlašuje ke komunistům a také se jako komunista chová. Stačí si poslechnout jeho projevy, srovnat jeho dikci i styl s neblahými vůdci nedávné historie a okamžitě je jasné, že Jiří Paroubek se řadí ke všem psychopatickým a fanatickým politickým figurám minulého století. Ve své volební kampani bezostyšně modifikoval svá stanoviska tak, jak se mu to zrovna hodilo, a neštítil se použít v podstatě čehokoliv. Dosadil do vlády sobě podobné, a zcela tak zdevastoval resorty zdravotnictví a kultury. Hnán nezřízenou touhou po moci útočí svým jednáním na podstatu demokracie. Téměř vše špinavé a vulgární, co se v současné politice objevilo, přinesl on. Nejhorší ze všeho byla jeho reakce na výsledek voleb. Nenávistné srovnání posledních voleb s únorem 1948, kdy komunistický puč nastolil režim justičních vražd, pronásledování politických oponentů, zdevastování země a především pošlapání důstojnosti lidí, je projevem jeho psychopatické nenávisti k politickým oponentům. Za úplně nejhorší a pro bezprostřední osud naší země velmi nebezpečné považuji jedovaté Paroubkovo prohlášení ke středopravicové politické polovině budoucího parlamentu, kdy jim vmetl do tváře „bez nás (tj. ČSSD a KSČM) si ani ruce neumejete“. Osobní ješitnost Paroubka zcela ovládla. Tímto sprostým prohlášením dal najevo, že je mu osud naší země zcela lhostejný, že nemá zájem o jakékoliv konstruktivní řešení. Stydím se za to, že v naší politice, dokonce jako předseda strany tvářící se jako demokratická, může stát někdo tak nízký. Ještě, že se v ČSSD našli alespoň dva slušní a rozumní poslanci, kteří i za cenu toho, že jejich poslanecké kariéry v ČSSD končí, podpořili současnou vládní koalici.

Vždycky jsem si myslel, že v demokracii bude v politice převládat slušnost, rozum a důstojnost. Opak se stal pravdou a já se hluboce zmýlil. Nejhorší na všem je, že se Paroubkovým móresům velmi rychle přizpůsobil i současný předseda vlády Mirek Topolánek. Hulvátství se tak, bohužel, stalo určitou normou jejich politického chování. Oba občanům připadají jako dva kohouti na hnojišti. Osobně si myslím, že kariéristé zmítaní psychopatickými emocemi do politiky nepatří. Nejsou hodni té cti být politickými představiteli České republiky. Stydím se za ně a myslím si, že by měli být postupně vystřídáni slušnějšími a důvěryhodnějšími politiky svých stran. Jenom mám obavu, že může dojít k tomu, že na jejich místo přijdou lidé s ještě většími charakterovými vadami, jako např. dr. Rath v ČSSD nebo XY v ODS, kde někoho tak výrazného jako Rath neznám. V duchu nebo v diskusi můžete doplnit kohokoliv podle vlastních zkušeností.

krejci.bigbloger.lidovky.cz