POLITIKA: Lekce z politické kultury
Nestalo se a došlo k pokusu získat moc s pomocí Marťanů. Na pozadí 100:100 remízy se potom utkaly dvě diametrálně odlišné doktríny.
1) Jedna demokratická, tzn. typicky rozhádaná, zápasící s nutností dohodnout se na kompromisu, složená z mnoha zájmových skupin, a tudíž latentně nejednotná.
2) Druhá předstírající demokratický charakter, ale ve skutečnosti zmanipulovaná skupina kontrolovaná silnou rukou jednoho vůdce a jeho klikou (kolikrát už to tady historicky bylo?)
Já dávám přednost věřit tomu, že se panům Melčákovi a Pohankovi jednoduše nelíbila doktrína č. 2. Doufám, že jejich akce bude zárodkem nějaké zásadní změny v ČSSD. Další zajímavé tvrzení, v médiích nyní často opakované, je to, že nyní se vláda bude držet u moci zuby nehty, protože si přece „kapři nevypustí rybník“. Faktem je, že pokud by došlo co nejdřív k předčasným volbám, tak by to nejen vyhovělo přání většiny občanů, a tím pravděpodobně zvýšilo preference vládní koalice, ale s největší pravděpodobností by to vyneslo ODS většinovou vládu. Být Mirkem Topolánkem, předčasné volby by byly mojí prioritou. Pokud budou tendence opačné, tak bych hádal, že to byla koaliční podmínka jedné z menších stran.