POLITIKA: Lehce krájený medvěd
Toto "porcování medvěda" se letos poprvé od roku 1992 nemělo konat: ministr financí úmyslně nenechal v rozpočtu rezervu. Protože první čtení rozpočtu uzamkne celkovou výši výdajů a příjmů, poslanci musí navrhnout, kde ubrat, chtějí-li jinde přidat. Letos však bezostyšně zkrátili mandatorní (zákonem předepsané) výdaje. Bohorovně tak vytloukají jeden zákon druhým.
V navržených výdajích najdeme spoustu věcí, které se ze státního rozpočtu platit nemají. Tak například tenisové kluby: tenis není sport pro chudáky, členové klubů do něj mají investovat sami. Nebo "osvětlení lyžařských areálů": proč ho dotovat z rozpočtu, když lyžování je v Česku pomalu dražší než v Alpách?
Poslanecké "malé domů" jsou bolestí kdekteré demokracie. Pověstné jsou Spojené státy, kde k tomu jednomandátové obvody přímo navádějí. Každý americký legislativec je zcela viditelně "odněkud". Českým specifikem je však to, že zpupní poslanci nerespektují už ani mandatorní výdaje, jako by sami stáli nad zákonem. A pak jde o to, že politici se nedomluví tam, kde je to důležité a společensky prospěšné (sestavení vlády, reforma penzí a zdravotnictví), ale padají si solidárně do náručí, když jde o platy, imunitu a porcování rozpočtu. Celá ta okázalá nesmiřitelnost se pak jeví poněkud předstíraná.
HN, 6.12.2006
