Vláda o sobě tvrdí, že vládla úspěšně. K hodnocení můžeme použít různá kritéria – nezaměstnanost, zadluženost, růst či úbytek středního stavu, inflaci či jiné parametry. Některé z nich se navzájem ovlivňují, celkové hodnocení závisí na metodě.

Existuje však jeden snadno měřitelný parametr: kvalita legislativní práce. Vláda v demokratickém systému s přivolením parlamentu může provádět potřebné změny v legislativě. K čemu je nutný souhlas parlamentu? Zákony omezují vládu pevnými pravidly, která umožňují občanům s dostatečnou jistotou předpovídat, jak bude vládní autorita postupovat, nastanou-li určité okolnosti. Občan se podle toho může zařídit a plánovat si své vlastní záležitosti. Mělo by být zcela nemožné, aby vláda ovlivňovala jakýkoli individuální případ. Svobodný občan by měl mít jistotu, že vláda nepoužije mocenský aparát k tomu, aby úmyslně v konkrétním případě zasáhla do jeho osobního života. Nazývá se to vládou zákona na rozdíl od vlády svévole.

Aby byl právní systém stabilní, bývá legislativní proces zpomalován různými lhůtami. Pro vládu má být složité získat souhlas s legislativními změnami. Občan má mít možnost včas se dozvědět o zamýšlených změnách a vyjádřit se k nim sám či prostřednictvím svých volených zástupců.

Aby bylo právní prostředí pro občany čitelné i v závislosti na politickém složení vlády, předkládá vláda programové prohlášení, v němž předem naznačí, proč a co bude chtít v právním řádu změnit. Zároveň se tím zajistí koordinace jednotlivých ministrů. Na závěr připomínkového řízení se může ve vládě ke každému návrhu vyjádřit každé ministerstvo.

Několik příkladů k posouzení kvality práce současné vlády.

V červnu 2001 byl schválen vládní návrh zákona o pohřebnictví, kterým se nahradila vyhláška z roku 1988. Ještě téhož roku v prosinci byl čerstvě schválený zákon novelizován. V červnu 2002 byl tentýž zákon novelizován návrhem od ministerstva vnitra v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. V srpnu 2003 se měnil na návrh ministerstva zdravotnictví. Další změnu navrhl ministr obrany v únoru 2004 v souvislosti se zákonem o válečných hrobech. V roce 2005 návrh další změny předložilo ministerstvo pro místní rozvoj, ale zákon se do sbírky dostává až v roce 2006. Od roku 2001 se zákon mění každý rok. Poslední návrh vláda odůvodňuje tím, že jde o „odstranění některých negativních důsledků původně nepředpokládaných protichůdných alternativních výkladů některých ustanovení a částečně také nedostatečné řešení určitých právních vztahů“. Přeloženo do srozumitelné řeči, vláda přiznává, že výsledkem každoroční novelizace je legislativní zmetek. Parlamentu v tomto smyslu nezazněla žádná kritika.

V lednu 2004 předložila vláda rozsáhlou euro-novelizaci zákona o týrání zvířat. Mimo jiné vláda požadovala do zákona vložit větu: „cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování anebo k člověkem účelově připravenému zápasu zvířete a člověka“ se zakazuje jako týrání. Parlament to hlasy všech stran schválil. V březnu 2005 vláda předkládá naléhavou novelizaci, která má umožnit výcvik psů pro plnění úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. Vláda se neomluvila za legislativní zmetek. Parlamentní koalice ani opozice nepovažovaly za nutné na selhání vlády upozornit.

V lednu 2005 předložila vláda požadovaný návrh nového zákona o utajovaných skutečnostech. Při tom novelizovala na sedmdesát jiných zákonů a mimo jiné zavedla povinnou bezpečnostní prověrku pro členy dozorčích rad ve společnostech, které obchodují s vojenským materiálem. Vtip je v tom, že cizinec českou prověrku nemůže získat, tedy zahraniční investor nemůže dohlížet na to, jak čeští tuneláři (s prověrkou) nakládají s jeho investicí. Znepokojení vyjádřili někteří zahraniční investoři a obchodní komory, jelikož se cítí být diskriminováni oproti investorům českým. Náhle slyšíme od poslanců i ministrů, že když zákon nevyhovuje, může se okamžitě změnit, že podobné ustanovení nemá žádná z členských zemí EU ani NATO. Zákon také odporuje některým našim smlouvám o ochraně investic. K čemu máme ministerstvo zahraničí, když ve vládě na problém neupozorní a to ani po prohrané arbitráži s investorem do TV Nova? K čemu máme zahraniční výbor, když nesleduje návrhy zákonů z hlediska jejich souladu s mezinárodními smlouvami?

Ministři se netají skutečností, že některé své návrhy nepředkládají do vlády, ale objedou legislativní postup tím, že se domluví se s některým z poslanců, aby ministerské návrhy předložil jako poslanecký návrh. Parlament běžně přilepí na poslední chvíli ve druhém čtení k projednávaným zákonům nepřímé novelizace jiných zcela nesouvisejících zákonů pozměňovacím návrhem, takže občan ani vláda se k projednávané legislativě nemůže žádným způsobem vyjádřit. Rozsáhlé změny se už ani nečtou, takže o jejich obsahu se nemůžeme dozvědět z parlamentních přenosů ani z internetu a legislativní zlotřilost zjistíme, až když je zákon schválen.

Jaké záruky poskytuje občanovi právní řád, když občanský zákoník, kodex, který má stabilizovat vztahy mezi občany, byl v tomto volebním období novelizován dvanáctkrát, několik dalších pokusů bylo prozatím odmítnuto.

Výkonnost vlády se neměří počtem schválených zákonů. Čím méně změn, tím lépe pro občana. Kvalita vlády se měří počtem zákonů, které jsou tak dobré, že ani jakákoli příští koaliční vláda na nich nebude muset nic měnit. Máme-li na mysli, že stabilita právního řádu je nejvyšším politickým přikázáním, zní sebechvála vlády komicky.

6.3.2006

poradce presidenta republiky