Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za loňský rok se letos narodila o něco dříve než obvykle, již po osmi měsících. Možná jí na svět pomohlo Vojenským zpravodajstvím iniciované vyhoštění dvou ruských diplomatů. BIS se pak musela v této fiskálně napjaté době připomenout – při konstrukci své rozpočtové kapitoly.

Zpráva se čte hned od počátku docela zajímavě. Pokud jde o terorismus, služba nestraší a profesionálně dokáže přiznat, že ačkoliv potenciální nebezpečí trvá, konkrétní poznatky o teroristech či teroristických organizacích nezískala. BIS ani nezjistila na našem území žádné finanční či logistické aktivity, které by nasvědčovaly podpoře terorismu. Cílem zpravodajské činnosti je však „potvrdit“ či „vyvrátit“, takže negativní závěr – pokud není důsledkem slepoty a nečinnosti – může být stejně kvalitním výsledkem, jako chycení špióna.

Lobbismus a korupce

Letos stojí za to citovat ze zprávy pasáže o ochraně významných ekonomických zájmů státu. „Přetrvávajícím jevem, který má zásadní negativní vliv na hospodaření se státním majetkem, je působení různých podnikatelsko-lobbistických skupin. Tyto skupiny využívají nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona přes klientelismus až po klasickou korupci. Snaží se získat neopodstatněné výhody a maximalizovat svůj zisk na úkor státu. Kromě parazitování na státním majetku takové skupiny svým jednáním významným způsobem deformují české podnikatelské prostředí.“ A podle BIS tyto jevy pokračovaly i v loňském roce.

BIS uvádí příklady tlaku podnikatelského prostředí na státní správu. Týkaly se ministerstev zemědělství (MZe) a dopravy (MD), Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a státního podniku Lesy České republiky (LČR). BIS konkretizuje: „V případě MZe šlo zejména o snahy ovlivnit rozhodování ministerstva a jemu podřízených organizací, u SSHR se protichůdné zájmy jednotlivých skupin střetly v otázkách způsobu prodeje zásob SSHR, zprostředkování obchodů SSHR a nákupu ropy. U LČR vlivové skupiny ovlivňovaly zejména personální a obchodní záležitosti podniku. ... Služba se také zajímala o přípravu významných projektů dopravní infrastruktury i o situaci v Českých drahách a obecně na železnici.“ Pro nového premiéra by taková zpráva mohla být dobrým vodítkem co dělat dříve a co později. Rozhodně by nemohl podcenit ani rizika spojená s veřejnou zakázkou na odstranění ekologických zátěží.

Kdyby nebylo Rusko, ...

BIS se pouští i do energetické bezpečnosti, jejíž zahraniční kontext však přesahuje rámec zákonné působnosti služby. Vzhledem k důležitosti problematiky je to pochopitelné, nicméně by bylo namístě uvažovat o příslušných úpravách zákonů. Pro vládu by ale bylo vhodnější, kdyby komplexní zpráva o energetické bezpečnosti vznikala péčí vládního analytického pracoviště, které by nezávisle zpracovalo příslušné podklady ze všech zpravodajských služeb a zainteresovaných resortů. Škoda jen, že jako samostatné téma se každoročně nezpracovává ochrana kritické infrastruktury, za jejíž součást lze považovat právě energetickou bezpečnost.

Kontrarozvědná část zprávy je trochu smutné čtení, v „prastarém“ duchu (jen otočeném z Ameriky na Rusko). Nic nového, máme už stálého nepřítele, do důchodu nám to musí vydržet, abychom se nemuseli učit svět, se všemi jeho změnami a varietami, že? Aniž by koho zajímalo, co to vlastně je ta špionáž ve 20. století? Kontakty s politiky? Lobbing?

Proporcionální péče extremismu jakoby ve zprávě BIS začínala přece jen alespoň trochu kopírovat reálný život, ale tuhé ideologické předpojatosti stále trčí. U kontrarozvědky však asi nelze očekávat takovou intelektuální svěžest, s níž poznávají reálný svět takzvané vnější služby, ať již jde o diplomaty nebo zpravodajce.

Je zajímavé, nikoliv však překvapivé, že k problematice ovlivňování veřejné správy se zpráva BIS vrací ještě jednou, a to v případech zisků z trestné činnosti a organizovaného zločinu. Shrnuto a podtrženo ideologické závoje padají a největší problém je konečně spatřován v korupci. Ostatně, ta přečasto doprovází i onu oblíbenou špionáž. Chtělo by se „BISony“ povzbudit: tudy vede cesta k vašemu společenskému uznání!

Týdeník EURO 36/2009