Říkají si vláda, jezdí v limuzínách s policejním doprovodem, tváří se důležitě a většinou myslí stále jenom na to jedno. Jak „podojit“ veřejné finance ve prospěch svůj či svých spřízněných zájmových skupin.

Ale to není vše. Mají ještě dalšího společného jmenovatele. Slušní a schopní lidé s nimi už nechtějí mít nic společného. Vzpomeňme, jak dlouho hledali náhradu za odvolaného velvyslance při EU Jana Kohouta. Teď tu máme už týdny neobsazený post ministra školství. Šéf zelených Bursík, kterým tento rezort „patří“, rozhazuje sítě v akademické obci marně. Odpověď zní NE! Možná by měl lovit v jiných vodách. Ve vodách nevychovaných, arogantních prospěchářů, pro které je post ministra zajímavý.

Ne proto, že tak mají šanci zlepšit vzdělání v ČR, ale proto, že tudy tečou peníze, o nichž mohou rozhodovat a domoci se tak bezpracných zisků. Bez obav, že je někdy někdo požene k odpovědnosti. Mezi „úspěchy“ této vlády totiž mimo jiné patří i odchod desítek kvalifikovaných policistů, kteří měli ve své náplni práce boj s korupcí a s nejtěžšími formami organizovaného zločinu a s jeho prorůstáním do státní správy a politiky. A tak se čím dál tím víc stávají vysoké státní úřady rejdištěm mafiánů v zákulisí a směšných tajtrlíků, kteří jim ve viditelných funkcích s nadšením slouží. Není divu, že se k této partičce žádný slušný a moudrý akademik nepřipojí. A těžko na tom může něco změnit pět premiérských priorit Mirka Topolánka, z nichž jednou je právě vzdělání.

Premiér se svými prioritami a kampaní s hosteskami s názvem „Změny pro budoucnost“, se kterou objíždí zemi, v současné atmosféře vládnutí působí důvěryhodně asi tak jako pes vegetarián. A nikdo nechápe, proč to ten pán vlastně dělá, včetně jeho koaličních partnerů. Kdo ví. Možná mu to vnuknul jeho guru Marek Dalík, kterého zřejmě znepokojují klesající preference Topolánkovy strany. Nebo ho vede naděje, že na svém turné najde nějaké dostatečně nepoučené hlupáky, kteří by byli ještě ochotni stát se ministry – marionetami.

Teď už potřebuje dva a časem by taky mohl zůstat trčet ve Strakovce jako ten pověstný kůl v plotě.

Psáno pro deník Metro

poslankyně Evropského parlamentu