29.3.2024 | Svátek má Taťána


POLITIKA: Kterému Paroubkovi máme věřit?

17.8.2009

Předseda České strany sociálně demokratické Jiří Paroubek a další vlivní straníci se za každou cenu chtějí distancovat od spolupráce s komunisty. Proto vydávají tiskové zprávy a inzeráty, které ukazují na distanci socialistů od komunistů a ospravedlňují tím nemožnost spolupráce po volbách. Existuje však spousta faktů, jednak že socialisté a komunisté v minulosti čile spolupracovali, a také, jak je postoj dnešního předsedy závislý na čase a okolnostech.

Přestože sociální demokraté v inzerátech mluví o dlouhodobé demokratičnosti a distanci od komunistů, jejich postoje ke Gottwaldově straně byly často velmi vstřícné. V červnu 1946 volil parlament svého předsedu a rozhodovalo se mezi národně socialistickým Josefem Davidem a komunistickým Antonínem Zápotockým. Sociální demokraté podpořili druhého jmenovaného, aby údajně "nepřipustili politickou porážku Klementa Gottwalda v parlamentě ještě předtím, než sestavil novou vládu" (viz knihu Dusivé objetí od Hynka Fajmona).

Ještě pověstnější je podíl sociálních demokratů na komunistickém převratu v roce 1948, kdy setrváním ve vládě umožnili Klementu Gottwaldovi pouze obnovit vládu, v níž zasedli komunističtí lokajové. Zasedli v nich ale také klíčoví členové sociální demokracie Bohumil Laušman, Zdeněk Fierlinger a Ludmila Jankovcová.

Důležitý je pouze Paroubek

Pokud dnes mluví Jiří Paroubek o distanci od komunistů, připomeňme si jeho dřívější výroky.

"Měl bych chuť je zatáhnout do systému naplno. Je třeba změnit pravolevé vlády na jasné vlády levice nebo pravice," řekl šéf sociálních demokratů o spolupráci s komunisty v rozhovoru pro tento deník 26. května 2006.

Ve stejném rozhovoru pak uvedl, že "komunisté to (podporu menšinové vlády ČSSD - pozn. aut.) musí brát, je to pro ně menší zlo než jakákoliv jiná vláda. A oni to tak berou. Ukáže to i jejich potenciál do budoucna, jestli je možno s nimi za čtyři nebo osm let skutečně spolupracovat."

Stejný člověk však mohl v roce 1996 v Telegrafu říct, že "Někomu to (individuální kontakty nebo využívání "odborných služeb" bývalých nomenklaturních kádrů - pozn. aut.) vadí a někomu ne. Mně osobně ano."

Pružně pružný postoj

Postoje Jiřího Paroubka ke spolupráci jednotlivých stran jsou vůbec hodně proměnlivé.

"Vláda ČSSD s podporou KSČM je legitimnější než velká koalice," řekl Paroubek pro Právo v září 2005 a zopakoval to i po loňských krajských volbách, kde vyloučil spolupráci s ODS v krajích.

Navzdory tomu devět let předtím tvrdil něco jiného: "Odchod (z ÚVV ČSSD - pozn. aut.) jsem zdůvodnil nesouhlasem s konfrontační politikou, s verbální radikální politikou Miloše Zemana, stylem jít vládě po krku, se stylem, který ČSSD podle mého názoru žádný velký politický úspěch nepřinese. Strana sice půjde do parlamentu se 40 až 45 poslanci, ale bez potenciálních politických spojenců jak napravo, tak i nalevo. To je politika, která tuto stranu zavedla a zavádí do politické izolace."

Který výrok platí, který...

Ještě jasněji svoje výhrady k radikální politice Miloše Zemana dal najevo ve Věstníku NKÚ v listopadu téhož roku, kdy se skládal nový kabinet po dvou vládách ODS: "Osobně si myslím, že současná vládní koalice přes všechny výhrady, které k ní mohu mít za minulé volební období, je vlastně jedinou reálnou alternativou vládní sestavy i pro toto volební období. Uvidí se také, jestli nově zvolený parlament dožije konce řádného volebního období." Na podzim loňského roku, jak bylo uvedeno, vládu s ODS odmítal a před čtyřmi měsíci tu celostátní dokonce položil.

Nemůžeme Jiřímu Paroubkovi zazlívat, že by před krajskými volbami odmítal koalice s komunisty a pak je utvářel, jeho ohebnost co se politické spolupráce týče je značná.

Jak potom po takových přemetech lze Paroubkovi věřit, že po případném vítězství neuzavře koalici s komunisty?

HN, 14.8.2009

Autor je redaktorem CEVRO Revue