Vláda a strana přátel Miloše Zemana ještě nebyla zvolena do parlamentu a už má aféry.

Vezměme to popořadě. Odborník přes dopravu, který proslul jako "Viktor Čistič", když ze svého resortu vyhazuje jednoho člověka za druhým a na jejich místa dosazuje své kamarády včetně svého souseda, má vážný problém.

V roce 2010, kdy byl zaměstnancem Drážní inspekce, radil coby státní zaměstnanec zahraničnímu soukromému dopravci. Dostal se tak do střetu zájmů. Každá firma, stát nevyjímaje, je na takovéto prohřešky háklivá a většinou následuje vyhazov.

Z Drážní inspekce později odešel pro nadbytečnost. Ministr Žák to sice popírá, ale důkazy jsou jednoznačné. Navíc Žákovu práci pro zahraniční firmu Wagon Service ze Slovenska potvrzuje jeho bývalý šéf Kodym i nynější šéf Drážní inspekce Hanuš.

Další bývalý zaměstnanec Drážní inspekce Stanislav Krebs říká: "Jednal jsem s ním osobně. Materiál do správního řízení byl ale velmi špatně připravený. Žádali jsme o doplnění podkladů, to ale neprovedli. Nakonec licenci nezískali."

Pracovníci Drážní inspekce jsou povinni být zcela nezávislí a nespolupracovat se soukromými firmami. Mají povinnost jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu s osobními.

Co na to ministr Žák? "Ve svých bývalých působištích a v uváděném případě jsem se nikdy nedostal do konfliktu zájmů, ke skutečné spolupráci nikdy nedošlo, a kdyby k ní bývalo došlo, nemohla být konfliktem zájmu, protože ve zmíněné době ministr dopravy s Drážní inspekcí spolupracoval na vedlejší úvazek jako expert pro spolupráci s evropskými autoritami a vytvářel metodiku vnitřních administrativních procesů organizace."

Zajímavá argumentace ve stylu "já jsem nespolupracoval a ministr taky spolupracoval na vedlejšák". Pokud stejným způsobem pracoval na Drážní inspekci, nedivím se, že byl propuštěn pro nadbytečnost. Inu, odborník na svém místě...

Kauza MUS došla prvního hmatatelného výsledku, když bývalí manažeři ve Švýcarsku byli odsouzeni do vězení za podvody a tunelování. Rozsudek ještě není konečný, s velkou pravděpodobností se manažeři odvolají, ale švýcarská justice není jako ta česká, takže se dá očekávat potvrzení rozsudku.

V této souvislosti je zapotřebí si připomenout, kdy k celé podvodné transakci došlo. Už v letech 1997 a 1998 skupovala akcie MUS švýcarská Investenergy S.A., která zastupovala Appian Group. V roce 1999 získala těsnou majoritu (50,02 %) a na konci července 1999 stát prodal Appian Group svůj zbývající podíl za 650 milionů korun.

Následné transakce končí v roce 2006. Stát tedy prodal svůj poloviční podíl v roce 1999 za premiérování nynějšího prezidenta Zemana. Podle výpovědí manažerů měli někteří ministři Zemanovy vlády přesné informace oč jde a nic proti tomuto podvodu neudělali.

Kdo by mohl nést zodpovědnost? Premiér, ministr financí, ministr průmyslu a obchodu, ministr vnitra? Premiér nese zodpovědnost za vládu. Ministr financí musel prodej schválit, ministr průmyslu a obchodu měl MUS ve svém resortu a ministr vnitra by měl mít informace, že se děje něco nekalého. Jmenovitě premiér Zeman, ministři financí Svoboda a Mertlík (střídali se k 21.7.1999), ministr průmyslu a obchodu Grégr, ministr vnitra Grulich.

Společnost Investenergy figurovala ještě v dalším případě. V momentě, kdy byl schválen prodej státního podílu MUS, byla vyplacena společností Investenergy provize ve výši 5 milionů USD (tehdy 170 milionů Kč), která šla na Gibraltar a po bankovních transakcích končí v blízkosti Stanislava Grosse.

Pokud tedy je pravda, že ministři Zemanovy vlády o podvodu v MUS věděli, pak by měli nést odpovědnost stejně jako odsouzení manažeři. Ve vyspělých demokratických státech by se po zveřejnění takové informace počítala působnost tehdejšího premiéra na nynějším postu v řádu hodin.

Další odborník Zemanovců, ministr Koníček, jde jako správný apoštol ve stopách svého Mistra, Velkého Miloše. Ten se nerozpakoval nazvat novináře póvlem a hnojem (ne, že by to někdy nebyla pravda) a Zemanův apoštol Koníček se rozhodl, že svého Mistra předčí.

Eliška Bártová kontaktovala dočasného ministra práce a sociálních věcí a ptala se ho na pro něj nepříjemné věci. Jméno ministra Koníčka se objevuje u firem s nejasným vlastníkem, nadto působících v daňových rájích. SPOZ přitom chce anonymní akcie, jejichž je Koníček držïtelem, zrušit.

Kromě toho, že Koníček byl naprosto arogantní, tak se natolik zapletl do svých odpovědí, až si protiřečil. Rozhorlil se, že server aktuálně.cz napsal lži. Novinářka Bártová namítla, že měl možnost se ke zveřejněné kauze vyjádřit a že byl o odpovědi několikrát žádán. "Nejsem váš otrok, ani sluha," zněla Koníčkova odpověď.

Takže si ministr stěžuje na článek, ve kterém se údajně píší lži, k němuž se mohl vyjádřit před zveřejněním, což neudělal, a nyní se rozčiluje, že neodpovídal, protože není otrok, ani sluha? Nějak těm Zemanovým hochům narostl hřebínek.

Po několika dalších dotazech kdo tedy vlastní společnost, ve které má Koníček anonymní akcie, končí ministr hovor: "To já vám vůbec říkat nebudu, to je moje soukromá záležitost. Vůbec netuším, proč já bych se vám měl zpovídat, co je vám po tom. Chováte se jako hovado, to je celé. Na shledanou."

Kdo se choval jako hovado? V tomto případě rozhodně ne reportérka, ale právě ministr. Na druhou stranu alespoň vidíme, co je spolek hradního opilce zač. Arogance a chucpe. Zatímco prezident je opilý z alkoholu, jeho ministři jsou opilí mocí. Jaký pán, takoví jeho apoštolové.

Podle posledních průzkumů by SPOZ do parlamentu neprošla. To je dobrá zpráva, ale nezapomínejme, že prezident může pověřit sestavením vlády kohokoli, tedy třeba znovu Rusnoka. Tou horší zprávou je, že jiný spolek podobný SPOZ do parlamentu s vysokou pravděpodobností projde. Babiš si to už pohlídá, přinejhorším opět utratí něco ze státních dotací.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora