19.10.2021 | Svátek má Michaela


POLITIKA: Kraje nejsou samovládci

16.5.2006

Hejtmani vyzvali prezidenta republiky, aby vetoval zákon o neziskových zdravotnických zařízeních. Prezident svého práva využil a vrátil zákon s připomínkami Sněmovně, jež o něm musí znovu rozhodnout.

Stanovisko hejtmanů není překvapující, protože chtějí pokračovat v přeměně nemocnic na akciové společnosti. To je ale nebezpečná cesta, protože umožňuje privatizaci těchto zařízení i jejich "tunelování".

K roli krajských samospráv se váže několik zajímavých momentů. Po přijetí Ústavy ČR, jež nabyla účinnosti 1. ledna 1993, existovaly obce, ale kraje nikoli. Ústava tehdy připouštěla, že jimi mohou být i země. V té době vládla pravicová vláda Václava Klause, v níž hlavní roli hrála ODS. Ta neměla o vyšší územní samosprávu žádný zájem. S iniciativou přišli až poslanci soc. dem. roku 1997, kdy po složitých sporech (z původně navrhovaných osmi celků jich bylo čtrnáct) byl ústavní zákon přijat. Klaus jako předseda ODS tehdy varoval před rozparcelováním státu a jeho federalizací. V krajských volbách 2000 a 2004 však ODS dosáhla v orgánech krajů dominantního postavení. Na své dřívější výhrady proti dělení státu a oslabení centrální státní autority "zapomněla". ODS nemá pevné postoje ve vztahu k ústavním institucím a mění je podle momentálních potřeb. To se výrazně projevuje i ve vztahu k zákonu o neziskových organizacích, který je opožděnou reakcí na nedostatky z reformy veřejné správy a převádění kompetencí z centra na kraje. Tehdy nebyly některé vztahy v potřebné míře legislativně "ošetřeny", a proto je potřeba je dodatečně zpřesnit.

Druhá připomínka je ústavněprávní. ČR je jednotný stát. Není to federace či spolkový stát jako např. Rakousko, jež se dělí na země, které mají povahu státních celků. Vztahy mezi spolkem a zeměmi jsou určeny ústavou. V jednotném státě je tomu jinak. Konkrétní podobu jeho uspořádání včetně postavení článků veřejné správy stanoví zákony.

Podle ústavy jsou územní samosprávné celky veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Stát může zasahovat do jejich činnosti jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.

V rámci reformy veřejné správy byla na kraje převedena i různá zdravotnická zařízení (nemocnice). Jsou součástí veřejného vlastnictví, jež slouží k zajištění veřejné služby, kterou je poskytování bezplatné zdravotní péče podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod. Podle čl. 11 Ústavy ČR zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečení potřeb celé společnosti, vývoje národního hospodářství a veřejného zájmu má být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob.

Je tedy zřejmé, že vztahy státu a samosprávných orgánů jsou upravovány zákonem. Ten může stanovit při předání majetku do jejich vlastnictví určitá pravidla pro jeho využívání, aby byl zachován či splněn jeho ústavní účel, kterým je zajištění práv občanů nebo jiného veřejného zájmu. Jsem proto přesvědčen, že stát má právo zákonem stanovit povahu (formu) zdravotnických zařízení, jež musí respektovat i krajská zastupitelstva jako jejich zřizovatelé, aby bylo zákonem garantováno ústavní právo občanů na ochranu zdraví a jejich právo na bezplatnou zdravotní péči. Kraje a hejtmani tedy nejsou samovládci, kteří by měli či mohli parcelovat stát, jak se nynější prezident Klaus druhdy obával.

Právo, 10.5.

poslanec za ČSSD



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.