POLITIKA: Koronavirus je dnes třetím vzadu
Ovšem dříve nebo později se opět připomene
Jdeme od krize ke krizi. Teď nás plně zaměstnává ruský vpád na Ukrajinu, uprchlická vlna, energetická nouze i její možné sociální dopady. Na covid si už skoro nikdo nevzpomene, stojí kdesi na třetí koleji, i když nám přinesl pandemii s historicky vysokou úmrtností a dodnes přidělává práci na infekčních odděleních nemocnic.
Respirátory zůstávají povinné jen v zařízeních sociální péče a ve zdravotnictví. V půlce března jsme se s nimi rozloučili v obchodech a dalších vnitřních prostorách, ve čtvrtek i v hromadné dopravě.
I když počty nakažených a hospitalizovaných klesají, laboratoře denně potvrdí nákazu u čtyř až pěti tisícovek lidí, reálné počty nakažených ale mohou být až třikrát vyšší. I proto, že testování jsme zkrouhli na minimum, ačkoli je máme jednou za měsíc zdarma.
Vláda cítí potřebu věnovat se palčivějším starostem a občané zase rádi z hlav vytěsní nepříjemné restrikce. Dokonce už i hnutí Chcípl PES se čerstvě jmenuje jen Hnutí PES, tedy právo-ekonomika-svoboda, a za nový cíl si vytklo referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie.
Oddychl si také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, jehož křeslo v jednu chvíli už vypadalo nahnutě. S jeho nástupem do funkce rozhodně větší srozumitelnost nenastala, spíše naopak. Manuál, jak si v kterých fázích epidemie počínat, představit odmítal s tím, že jej mají znát jen experti a ne veřejnost. Jasně pouze přiznává, že vláda přesunula odpovědnost ze státu na lidi, a tvrdí, že plošná opatření na ochranu školství nebo zdravotnictví nepotřebujeme.
Přitom máme ještě desetitisíce neproočkovaných seniorů. A i ti, kteří už dvě či tři dávky dostali, dál patří spolu s chronicky nemocnými k ohroženým skupinám, které jako první vždy platí za sobectví mladší a zdravější většiny myslící si, že covid je něco jako chřipka a že žádnou extra pozornost nezasluhuje.
O povinném očkování vybraných skupin nechtěl ministr Válek slyšet, ani když nákaza kulminovala. Vakcinaci sice doporučuje, ale netlačí na nás. Po marketingové kampani, kterou kabinet sliboval a která měla být úspěšnější než ta za minulé vlády, se slehla země. Snad nás čeká před podzimem. Do té doby by měla infekce slábnout i pod vlivem teplot, které budou s blížícím se létem stoupat.
Fialův tým má štěstí v neštěstí, že nemusí ještě krotit virus. Nemůžeme tudíž porovnávat, jak by se otáčel, kdyby nás nemoc kosila hlava nehlava. Úplně stačí, že sáhnul po nouzovém stavu kvůli běžencům z Ukrajiny – a při té příležitosti zjistil, jak je pohodlné nechat si jej sněmovnou schvalovat ne na týdny, ale rovnou na měsíce.
Přesto by ministři neměli na pilování krizové legislativy, reformu hygienické služby a koordinaci mezi centrem a kraji zapomínat. Stejně tak by se hodilo mít bokem nachystané peníze na zdravotnictví i na případné kompenzace lidem a firmám. Že už dnes se ve státní pokladně prohánějí myši, nemůže být omluvou. Když státu chybí na výdaje, ať se zamyslí nad rozpočtovými příjmy.
Představme si, že by bylo nutné naráz zvládat uprchlíky, drahotu i covid. A nemusí jít o sci-fi. Německý prestižní Kochův institut připouští možnost mimořádné letní vlny. Koronavirus se každopádně nejpozději připomene na podzim. Jak na tom tou dobou budeme s proočkovaností, zásobením testy a kapacitami nemocnic?
Světová zdravotnická organizace nedávno varovala před zbrklým opouštěním protiepidemických opatření. V řadě zemí se statistiky opět zhoršují a vůbec už nevíme, jaké mutace se vylíhnou v chudší, prakticky neproočkované části planety. S ukrajinskou válkou tam hrozí i nouze o základní potraviny – to ale neznamená, že by vakcinace měla čekat. Humanitární pomoc vyspělejších zemí tímto směrem je důležitá podobně jako ta Ukrajině.
Momentálně je virus třetím vzadu a pro vážnější problémy jej přehlížíme. Kdyby se ale měl ve finále ozvat jeho smích, mohl by nám z něj opět běhat mráz po zádech.
Autor je politický analytik
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus