“Pro nás není normální, aby na každé už dneska venkovské diskotéce byla k dispozici droga, aby ji mohly mít i naše děti. My jsme se rozhodli ten boj vyhrát, bude to velmi dlouhá cesta, bude velmi drahá, ale je nutné ten boj svést a být úspěšní.”
Milan Chovanec, ministr vnitra a poslanec za ČSSD

S první polovinou prohlášení ministra Chovance se dá s jistou nadsázkou a humorem souhlasit – drogy by skutečně neměly být k dispozici volně, ale za peníze. Tak jako každé jiné zboží. (Na druhou stranu je samozřejmě věcí každého výrobce, kolik si bude za svůj produkt účtovat.) O tohle zřejmě však panu poslanci nejde, protože už v další větě ohlašuje boj. Dlouhý, drahý a prý nutný. Toto sdělení, stylisticky na úrovni retardovaného papouška, je však velmi cenné, zejména pro voliče ČSSD. Prozrazuje totiž několik variant nekompetentnosti tohoto voleného zástupce lidu.

Varinta první je ta, že Wikipedie lže a pan Chovanec právě vylezl odněkud z jeskyně nebo ústavu, kde žil zcela izolován od vnějšího světa a předevčírem se dozvěděl, že existují drogy. A tak se rozhodl vyzkoušet něco, co bez úspěchu praktikují vlády a politici po celém světe jíž více než sto let. Pane ministře, prozradím vám tajemství: Nefunguje to a účinek je spíše opačný, nedostavují se ani dílčí výsledky, o nějakém výraznějším úspěchu nemluvě. Až se trochu seznámíte s realitou společnosti a života, jistě si pro to najdete podklady. Pro začátek doporučuji historii alkoholové prohibice v USA. Tam, kde je poptávka, vždy existuje nabídka, ať už je riziko jakékoliv. A lidé se vždycky chtěli sjíždět, tedy měnit svůj stav mysli, existují pro to vědecké důkazy i empirická zkušenost. Může za to dopamin a serotonin, naše hormony štěstí. Někdo kvůli nim chodí do posilovny nebo do kina, někdo leze po skalách, skládá hudbu, hraje World of Warcraft, souloží, zpívá, běhá, pije alkohol nebo polyká o víkendu extázi. Nic s tím neuděláte, pokud nenastolíte absolutní totalitu, ve které budete řídit každý krok každého člověka. Četl jste Brave New World a 1984?

Druhou variantou je teorie, že prozíravý Chovanec se napojil na některou z drogových mafií a chce jí tímto zvýšit profit. Když se totiž zeptáte kteréhokoliv dealera na největší noční můru týkající se jeho výdělečné činnosti, řekne vám, že je to legalizace drog. S represí a rizikem v drogovém byznysu totiž rostou i ceny, a tedy zisk zainteresovaných. Pokud by se proti drogám nebojovalo, spousta prodejců a výrobců by ztratila zájem, protože by se jim to jednoduše nevyplatilo. Oni válku proti drogám potřebují, přináší jim moře peněz.

Třetí možnost je zřejmě nejděsivější – ministr vnitra chce občany prostě zruinovat. Nebylo by to nic překvapivého, protože přesně tohle socialisté dělají. Nejen, že se snaží připravit o peníze bohaté, úspěšné a prosperující, ale svou politikou ruinují především ty méně majetné, kteří si to bohužel velmi často neuvědomují. A tak se stávají čím dál méně soběstačnými a více závislými na státu, který jim zdánlivě vlídnou socialistickou rukou hodí pár drobků ze stolu. Je to pohodlné a vychytralé – proč dávat člověku prut, aby si mohl nachytat tolik ryb, kolik jen chce a zvládne, když mu můžete dát jednu rybu týdně výměnou za bezmeznou poslušnost a podporu. Sytý a nezávislý člověk je svobodný a vládě toužící po stále větší moci nepohodlný, dokonce nebezpečný. Proto tihle Chovanci touží po občanech chudých a prosících o jistoty a sociální dávky. Proto chtějí, aby jim pracovní místa vytvářel stát. Protože co stát dal, může i sebrat, nebude-li občan poslušný. Pan Chovanec si zřejmě spočítal, jak nesmírně je válka proti drogám nákladná, a vzhledem k její nekonečnosti spoléhá na ožebračení daňových poplatníků do poslední koruny. Hladový a zoufalý lid pak třeba na drogy ani nepomyslí, ale rozhodně bude vděčný za minimální mzdu ve státem dotované krachující fabrice.

Ať už je skutečnosti nejblíže kterákoliv varianta, děkuji ministru Chovancovi za to, jak upřímně prozradil, že hodlá aktivně škodit nejen voličům ČSSD, ale i zbytku občanů České republiky. Všem rovným dílem – tak, jak to socialisté mají rádi.

(Zmínku o dětech snad ani netřeba komentovat. Lacinější by bylo už jen napsat, že kdykoliv si někdo zapálí jointa, zemře v bolestech jedno roztomilé koťátko.)

Převzato z Czpremysl.wordpress.com se souhlasem autora.