POLITIKA: Kongres ODS - žádná změna
Ostatními místopředsedy jsou staré tváře: pánové Langer, Gandalovič, Nečas a Bendl, kteří těžko mohou být symboly výrazné změny. Přičteme-li k tomu, že zřejmě asi nejčastější slovo, které padalo na kongresu i v projevech Mirka Topolánka, byla změna, a to hlavně v komunikaci, kterou sice nabízí oficiálně oznámená odluka od otce zakladatele i obsazení dvou nejvýznamnějších funkcí ve straně: Topolánek, původem z Moravy, symbolizuje kontinuitu a pan Vodrážka, který přichází do vrcholové funkce z pražského regionu, změnu, ve skutečnosti tomu bude asi jinak. Vodrážkova místostarostka Gabriela Kloudová je totiž tajemnicí Mirka Topolánka a samotný průběh kongresu bedlivějším pozorovatelům změnu rovněž nesignalizoval. Rozhodně ne v lepší komunikaci s regionálními politiky, o které se tak často druhý kongresový den v jednotlivých příspěvcích hovořilo. Od odpoledne byl kongresový sál skoro prázdný a právě regionálním politikům nikdo nenaslouchal, ani sám pan předseda a premiér Topolánek.
I v závěru tiskové konference po znovuzvolení se Mirek Topolánek neudržel a k novinářům začal být, když se ho zeptali na půdorys budoucí vlády, arogantní: trpělivost a pokora – zdá se – ho přešla velmi brzy. Přitom obsah sdělení by mohl zůstat stejný, jen dikce by měla být jiná: novináři takovou otázku položit musí, to by měl pan premiér vědět, a proto by mělo být jeho povinností odpovídat v klidu a bez jakýchkoliv náznaků netrpělivosti: on přeci neodpovídá nějakému zvědavému novináři, ale zmíněný novinář je představitel občanů. Premiér prostřednictvím novináře komunikuje se všemi občany a ti si zaslouží, už proto, že si ho jako premiéra platí ze svých daní, noblesní trpělivost. Dospělý chlap se už nemění, ten se může jen ukáznit, a to je tedy hlavní úkol pro předsedu.
Kongres dal sice ve věci Lisabonské smlouvy poslancům a senátorům volnou ruku, ale zároveň všechny zavázal k přednostnímu schválení radaru. Proto první problém bude před Mirkem Topolánkem stát již v úterý na mimořádné schůzi Sněmovny, kdy se má na návrh sociálních demokratů hlasovat o přijetí Lisabonské smlouvy. Irové se již rozhodli a referendum budou v příštím roce opakovat: buď v dubnu, nebo v říjnu – a jak to bude u nás, se rozhodne v nejbližších dnech či hodinách. Sociální demokraté by potřebovali ke schválení asi 15 až dvacet hlasů z ODS a je otázka, jestli se tolik lidí ve Sněmovně mezi poslanci ODS najde, proto se nejspíš pokusí Mirek Topolánek schvalování odložit, aby měl dost času své poslance přesvědčit. Jenže, a v tom je ten problém, Jiří Paroubek podmiňuje vstřícnost v době předsednictví České republiky v Evropské unii právě schválením Lisabonské smlouvy. Zablokovat hlasování na mimořádné schůzi pak lze jediným způsobem, a to neschválením programu.
Naštěstí poté, co se podařilo protiraketový systém zařadit v minulých dnech do obranného systému NATO, mohlo by se při sofistikovanějším vyjednávání podařit přesvědčit Jiřího Paroubka, aby sociální demokracie byla pro radar a naopak, v ODS by se mohl sehnal potřebný počet hlasů na podporu Lisabonské smlouvy.
Kdyby se to nepovedlo, právě Lisabonská smlouva a neúspěšné předsednictví Evropské unie by pak mohly předznamenat začátek skutečného štěpení této pravicové strany, protože jedno je jasné: nejednotná a eurofobní strana má pramalé šance získat zpět střední třídu, která se v letošních volbách přimkla k sociální demokracii. Takový stav by pak asi znamenal prohry i ve volbách do Evropského parlamentu a Poslanecké sněmovny.
Skutečná proměna ODS by znamenala naopak jasné postoje jak k radaru, tak i k Lisabonské smlouvě a euru, tedy dovršení emancipace od Václava Klause, ale i důsledné plnění slibů, kontrolu výkonu jednotlivých ministrů, a nejen jejich formální chválu, a hlavně pochopení, že výkon politiky – tedy přesvědčování občanů a odborné veřejnosti – nelze delegovat na agentury. Víra ve správné reformy nestačí, ta musí být prověřena nejprve v diskusi a přesvědčování a prosazovat se posléze dá jen to, o čem se podaří veřejnost většinově přesvědčit, a ne opačně, jak to činil ministr Julínek. To, co předváděl, je antipolitika, a od té by se měla ODS jasně distancovat. Tam je třeba hledat další klíč k neúspěchu. K takovému výkonu politiky zase doposud předsedovi Mirkovi Topolánkovi chyběla dostatečná odvaha. Uvidíme, jestli ji teď bude mít.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6
(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)
Autor je novinář a spisovatel