Volební 17. kongres ODS v Praze se sešel krátce po jmenování Mirka Topolánka předsedou vlády pro druhý pokus o sestavení vlády. Problém sestavení vlády a celková povolební situace se nakonec stala podle očekávání rozhodujícím tématem letošního kongresu ODS. Politická diskuse byla zahájena zprávami dosavadních členů grémia ODS o činnosti za uplynulé období. Ve velmi ostrém projevu vystoupil dosavadní předseda ODS Mirek Topolánek. Mnohokrát ve svém projevu (viz zde) zdůraznil, proč by ho delegáti kongresu volit neměli. To zejména tehdy, pokud by od něho očekávali výměnu volebního programu ODS za pohodlné rozdělení moci ve velké koalici. Nabídl i svou představu dalšího postupu při jednáních o nové vládě. Z následné diskuse poté vyplynulo to, co Topolánek v neděli dopoledne před volbou novéno předsedy ODS shrnul do věty: ODS by měla prosadit vládu, která by ve svém programu měla všechny zásadní reformní kroky, a pokud se to nepodaří, tak co nejdříve zajistit uspořádání nových voleb. Jak Topolánek mnohokrát zdůraznil, na jakémkoli řešení povolební situace se musí podílet všechny demokratické strany a nalézt průsečík těchto maximalistických požadavků ODS nebude snadné.

V neděli byla zahájena tajná volba nového vedení ODS. Topolánek byl jediným kandidátem na funkci předsedy ODS. Ve svém předvolebním projevu mimo jiné zdůraznil, že nechce být tím, kdo vyhrál šestero voleb za sebou, a přesto by jím vedená strana měla skončit v opozici. Zdůraznil, že považuje riziko případného třetího pokusu pro Paroubka nebo jiného politika ČSSD za značné, neboť v takovém případě už může řada poslanců nelevicových hlasovat v obavách o své znovuzvolení v případě předčasných voleb, a vláda ČSSD podporovaná KSČM a několika přeběhlíky by proto mohla získat důvěru poslanecké sněmovny. Topolánek proto zdůraznil, že povede jednání o své druhé vládě tak, aby tato vláda získala důvěru poslanecké sněmovny. Prohlásil, že jedině vláda s důvěrou může potom stanovit reálný termín konání předčasných voleb.

Topolánek v tajných volbách získal téměř 70 % z odevzdaných hlasů a byl hned v prvním kole volby nového předsedy potvrzen kongresem ve své funkci. Je otázkou, jak silný je tento Topolánkův mandát. Jde zejména o to, zda hlasy proti Topolánkovi jsou hlasem pro vytvoření velké koalice s ČSSD. Podle celkového vyznění průběhu politické diskuse se domnívám, že v hlasech proti dominovaly naopak radikální hlasy proti jakémukoliv jednání s Paroubkovou ČSSD. Pokud by Paroubek sám nebo prostřednictvím svých spolustraníků vykládal, že tyto hlasy proti Topolánkovi naopak podporují navázání těsnějších vztahů ODS s ČSSD, byla by to jasná lež. Nicméně právě takovou reakci ze strany ČSSD lze s velkou pravděpodobností očekávat. Topolánkův mandát proto považuji v mezích dané politické situace za maximum možného. Pro Topolánka samotného je to další z nesčetných výzev, které v posledním půl roce dostal. Ví, že velká většina delegátů kongresu s jeho koncepcí souhlasí, že však existuje i početně silná vnitřní opozice. To by mělo Topolánka ještě více stimulovat k úspěchu, protože případný neúspěch jeho vyjednávací taktiky by mu způsobil v ODS výrazné potíže.

Mezi nejbližší spolupracovníky Topolánka zvolil kongres Pavla Béma na pozici prvního místopředsedy, na pozice místopředsedů potom Ivana Langra, Petra Bendla, Petra Gandaloviče a Petra Nečase. Toto kompletní vrcholové vedení ODS tak bude mít před sebou nesnadný úkol. Pokusit se v situaci současného složení poslanecké sněmovny vyjednat vládu, která by získala důvěru této sněmovny. Možná již za několik málo dní uvidíme, zda se mu tento úkol podaří splnit.