28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

POLITIKA: Konec snu o globální demokracii

Na konci „studené války“ očekával vítězný Západ, že včerejší nepřátelé převezmou model tržního hospodářství a demokracie. O tomto sbližování systémů, tzv. „třetí cestě“, snili již teoretici pražského jara.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Pauk 5.9.2014 11:06

Čím se budou agenti Robejškové živit v adresné demokracii ??

Poměrný systém, založený na přibližně rovnoměrném zisku šarlatánsky získaných hlasů pro postkomunistické partaje, je nutno nahradit občanskoprávním adresným a zpětnovazebním systémem z permanentně individuálně prověřovaných nejlepších zastupitelů - bez ohledu na jejich partajní příslušnost. Národní mužstvo se také sestavuje z nejlepších hráčů - nikoli z nejvlivnějších klubů a jejich bafuňářů. Každé jiné řešení je šarlatánský trik. Existuje stručný a logický, na partajích nezávislý projekt adresné spoluvlastnické demokracie (nikoli však falešné, diletantské a klamavé tzv. „přímé demokracie“): v článku „Právní stát" na google:

http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-volby

B. Rameš 5.9.2014 10:29

Zajímavý článek.

Nemohu se než divit, když si po výplodech pana Boušeho přečtu na stejném webu toto. Nicméně... Odpovědi jsou poněkud zjednodušené, zdá se mi. Ekonomizace politiky je jen součást problému, dalšími jsou technokratizace, mediokartizace ... no, je to vlastně jedno, ony ty problémy vyplývají z toho jediného a základního: kde sehnat elity, které by byly ochotny a schopny vládnout v zájmu občanů? Náhledem do historie takových šťastných konstelací najdeme sotva několik a ještě měly po čertech krátké trvání. Přírodní zákony jsou neúprosné, k moci se nakonec vždy dostávají ti více draví, více bezohlední. A jejich snahou je pak maximalizovat svůj zisk (ne vždy jen ekonomický) a rozšiřovat svou moc. V tuto chvíli jednou snad funkční cestou zdá se mi smlouva mezi občany a státem, která bude definovat, oč se stát bude starat a co si za to od občana vezme. Ta musí být evidentně přijata pod tlakem samotných občanů (to omšelé "kapři si rybník nevypustí"), mohla by se měnit jen na základě většinové vůle (referendem za zvláštních podmínek) a musí existovat nástroje na její vynucení (tedy pokud někdo tuto smlouvu poruší, musí být odvolatelný a postižitelný, a to nikoli jen na papíře). No jo, je to utopie...

K. Krbálek 4.9.2014 21:54

nad politikou

jenže ani politika není vrcholem. Jsou "věci", které jí přesahují. Autor chápe, že naše krize není primárně ekonomická a nelze jí vyřešit ekonomickými nástroji, jenže ona není ani primárně politická a politicky řešitelná. Je ještě na hlubší úrovni, ztratili jsme totiž směr, kterým jsme se pohybovali dějinami, vytratil se smysl našeho konání, zapomněli jsme kým jsme a kam jdeme. Tohle jsou primární lidské otázky které si musíme zodpovědět nejen jako společnosti ale i jako jednotlivci. Kdo jsem? Co je smyslem mého života? Jak se cítím v současné chvíli a je to v souladu s tím, co skutečně chci? A pokud není, co s tím mohu udělat? Jak mi mohou pomoci druzí lidé a jak já mohu pomoci jim? - naše krize je spirituální, dotýká se naší identity a smyslu života a může být vyřešena jen spirituálními prostředky, hledáním odpovědí na tyhle všelidské otázky, proměnou sebe sama a postupným tvořením našeho nového života.

K. Krbálek 4.9.2014 22:05

Re: nad politikou

a jedním z prvních výsledků takového bádání je zjištění že naše ekonomika má vlastně chybně zadaný cíl. Jejím úkolem je maximalizace zisku. Jenže "zisk" je imaginární číslo a tenhe Vesmír je hra s nulovým součtem, takže veškerý zisk na jedné straně systému je vyvážen stejně velkou ztrátou na straně druhé. Maximalizace zisku pak vede k maximalizaci ztrát. A náš současný systém je ještě tak vtipně nastavený, že zisk mají právo dosahovat jen někteří kdežto ztráty musí nést většina. Ekonomové sice ukazují, že v zisku jsou skoro všichni v ekonomickém řetězci, ale to je jen iluze, protože ty ztráty se přelili mimo ekonomiku. Dnes jsou tedy v zisku jak majitelé, tak jejich zaměstnanci ale ztrácíme životní prostředí, ztrácíme mezilidské vztahy, soukromí, zdraví. To jsou teď oblasti, kde dnes někteří dosahují astronomických zisků, ale kde ztrácí většina.

Musíme dát ekonomice jiné zadání, jiný cíl. Místo maximalizace zisku, ať maximalizuje bohatství pro všechny.

D. Polanský 4.9.2014 20:57

Těch snů je!

Ale bez jich by ani život smysl neměl.

V. Vlach 4.9.2014 21:55

Re: Těch snů je!

Akorát by se měli nechat ať si žijí když spíme. Ti, co je živí za bdění jsou nerváci, kteří to neukormidlují!

V. Venc 4.9.2014 13:57

Rozhodně podnětný a zdařilý článek!

Domnívám se, že autorovu úvahu lze doplnit o skutečnost, že dnešní “demokratickou” cestou je budován, možná s podivem, finanční socializmus!Stát a jeho financiéři si vytisknou tolik peněz, kolik potřebují ke svým cílům.

"Demokracie není nauka nýbrž „pouze“ určitá metodika" - říká autor a o něco dále konstatuje „oslabit primát ekonomiky…., aby rozhodovali sami občané“.Toto metodické sdělení je sice vábné a žádoucí, ale zcela nerealizovatelné (jak je nakonec dnes všude kolem vidět).

„Oslabit primát ekonomiky“ by znamenalo ještě více pustit do řízení společnosti sociální inženýry, kteří budou dirigovat vztahy na trhu, tedy budou řídit chování a přání lidí.

“Aby rozhodovali sami občané“,což nikdy nebudou, poněvadž, snad kromě revolučních povstání, to nikdy nedělali. K vedení společnosti nemá tento spolek žádnou kvalifikaci.

Vždycky rozhodují osobnosti, které mají vliv a moc. A jedině záleží, nakolik se drží Desatera.

J. Plzák 4.9.2014 13:36

Jiskřička naděje.

Stále ještě je demokratický a nikoli absolutistický stát vůdčím útvarem světa - USA. Nevede Čína, nevede Japonsko a už vůbec ne Rusko.

Všichni vaří jenom z vody a zatím to, přes všechny výhrady a neschopného prezidenta, jde USA nejlépe.

Koncem osmdesátých let se objevovaly obavy z hospodářské síly Japonska. Stagnace která následovala trvá dodnes. Čína i Japonsko, i když to méně, nejsou žádnými vzory demokracie a tak se nabízí otázka, zda právě proto nejsou a nebudou tyto země nikdy schopny vést.

Stále se ukazuje, že tam kde není dána volná ruka svobodnému jednáni, podnikání, lidé otupují, ztrácejí zájem a přichází stagnace.

Stagnace je hrob - kdo chvíli stál, již stojí opodál.

J. Jurax 4.9.2014 21:10

Re: Jiskřička naděje.

"Stále ještě je demokratický a nikoli absolutistický stát vůdčím útvarem světa - USA.". Ano, ale quo usque tandem?

Když čítám pana Ulče, propadám místy skepsi. A Obama - darmo mluvit.

J. Matuška 4.9.2014 12:50

Petr Robejšek, je mým prezidentským kandidátem č.1.

Do příštích přímých prezidentských voleb jsem jako č.2 ve svém pomyslném seznamu dal Vladimíra Dlouhého. Slyšel jsem ale jeho názor na zadlužování našeho státu - okamžitě jsem ho škrtl. Považoval naše současné státní zadlužení jako přijatelné a nebyl proti jeho pokračování.

V. Hajková 4.9.2014 12:29

DÍKY

jako  vždy  za  skvělý  článek!!

J. Plíva 4.9.2014 11:46

Co je pro celou společnost důležité?

Co je pro celou společnost důležité? Může to někdo vědět? Je cílem politiky přežití? Mají politikové jen spravovat stát nebo ho "řídit"? Má vláda a parlament činit věci s určitým cílem? (Spousta lidí si stále myslí, že vláda s parlamentem mají řídit stát.)

Je při volbách důležité, zda se jistá část voličů shodne na tom, co je pro stát důležité? Podle článku pana Robejška je to stále méně důležité. Zdá se, že má pravdu.

Je těžko se v tom vyznat - a i kdyby někdo všechno pěkně vymyslel, stejně by to nešlo udělat a stejně by to mělo být pokládáno za sociální inženýrství. Proto si myslím, že je třeba, aby se stát pletl do života svých občanů co nejméně. Ať to dopadne, jak to dopadne.

K. Janyška 4.9.2014 11:58

Re: Co je pro celou společnost důležité?

Pro tzv. společnost ? Nic. Ona neexistuje. Je jen spontánní řád lidské interakce... Dzp.

K. Janyška 4.9.2014 9:56

Kdyby žil mistr Hayek, nakopal by vám do hader, p. Robejšku.

Kde máte v tom vašem elaborátu zmínku o podstatě podstat lidského světa, neustále se rozšiřujícím a sílícím a upřesňujícím se, spontánním řádu lidské interakce, kterým lidský svět neodvolatelně je a ne jakousi jednotně uvažující a jednající společností, tedy kolektivní osobou, mám podezření, že si myslíte dokonce organizací ? Kde máte popis civilizace obchodem a kde řeč o tom, že demokracie je jen nástrojem ku správě věcí veřejných ? Kde máte popsánu anticivilizační podstatu Evropské unie a kde nevzdělanost lidí o těchto věcech ? Právě svár nevzdělanosti a aktivit nevzdělaných s realitou, tedy neobkročitelnými principy spontánního řádu vede k příšerným srážkám, pramenících právě z lidského přesvědčení, nepodloženého relevancí. Zklamal jste mě. Popisujete jen viditelné a to jen zčásti a nekvalifikovaně... Dzp.

V. Hajková 4.9.2014 12:28

Re: Kdyby žil mistr Hayek, nakopal by vám do hader, p. Robejšku.

Pane   jo-  ZEDNÍK-   poučuje  vysokoškolsky  vzdělaného  člověka.

K. Janyška 4.9.2014 13:39

Kdyby žil mistr Hayek, nakopal by vám do hader, p. Robejšku.

Už zase, vy pometlo ? Dzp.

Š. Hašek 4.9.2014 9:46

Vynikající článek.

Děkuji.

Problém jest v tom, domnívám se (a jak naznačeno přede mnou již diskutujícími), že se již povedlo mezi voličstvem najít dostatečnou podporu pro tuto "politiku perfektně rozmixovaného středu, drženého "letadlem" z vysokých daní, státních dluhů a přerozdělování (skoro až vysněně komunistickém)".

Vypadá to na vysokou věž z kostek, která se již povážlivě kymácí (každý hošík zná z dětství). Šlo ji na chvilku "stabilizovat" přidáním další kostky trochu šejdrem, "aby se to dorovnalo". No, a pak to břinklo. Až maminky rychle přibíhaly z kuchyně.

Možná, že pak přiběhne nějaká lidová zrůda. Už tady bylo. A bude hodně "zrůda všeho lidu".

I. Schlägel 4.9.2014 8:34

Problém demokracie je ten,

že pokud funguje a trvá dostatečně dlouho, z angažovaných a o politiku se zajímajících občanů se postupem doby stanou pouzí konzumenti. Zboží ve slevách, novinových titulků a politických estrád. Zlenivělí "občané", kteří nejsou ochotní se ani přestěhovat za prací, natož za něco nedej bože umírat. Pud sebezáchovy se v materiálně uspokojené společnosti po dlouhé době míru a relativní stability blíží limitně krizové hranice, kdy si političtí šíbři dělají s lidmi, co chtějí.

J. Jurax 4.9.2014 21:14

Re: Problém demokracie je ten,

Tedy - moc blahobytu škodí?

Možná ano, a to až natolik, že blahobyt rychle pomine, protože je hodně slimáčků a málo kapustičky - protože ji nemá kdo pěstovat a pokud tak někdo ještě činí, nevyplatí se mu to - stát mu sebere přes polovinu toho, co vypěstoval.

V. Kusý 4.9.2014 7:33

Jako vše od pana Robejška, brilantní.

T. Kočí 4.9.2014 8:56

Re: Jako vše od pana Robejška, brilantní.

Ano podepisuji. Pan Robejšek zapomněl ,nebo nechtěl napsat.Je to fašismus.

R. Langer 4.9.2014 14:46

Re: Jako vše od pana Robejška, brilantní.

Přesně tak.

A. Bocek 4.9.2014 7:24

Krásný příspěvek pane Petře,

kladu si však otázku, zda si češi přejí demokracii nebo paternalismus ruského typu ?

P. Lenc 4.9.2014 8:07

Re: Krásný příspěvek pane Petře,

Správná otázka, pane Bočku.Po Sobotkových "výlevech" z poslední doby a Babišiádě české politiky spíš ta druhá možnost.Koblihy jsou přece tak chutné.

I. Schlägel 4.9.2014 9:01

Re: Krásný příspěvek pane Petře,

A ušetřených 30 kaček za doktora je tak neodolatelně lukrativní ;-)

P. Vaňura 4.9.2014 9:48

"Paternalismus ruského typu?"

Tady NEJDE o paternalismus. Ve zkorumpované společnosti, jako je ta naše (v Rusku a na Ukrajině to najdeme v ještě větší míře) se veřejné peníze stávají něčím jako "peníze bez majitele" o které se perou kmotrovské klany a "jejich" politici. Fakticky tu není NIKDO, kdo by měl zájem na rozvoji země a alespoň RELATIVNÍM blahobytu pro její občany. Pokud se objeví alfa samec jako je Putin (a v krajním případě Hitler), je tu někdo, kdo "kope za stát" a občané z toho mají užitek. Existuje tu ovšem nebezpečí, že se ten alfa samec pustí ze své ctižádosti do nějakého vojenského dobrodružství, které nemusí dobře dopadnout...