Marek Prchal, vedoucí PR týmu hnutí ANO, kdysi před cca devíti lety v jednom projevu na DVTV prohlásil, že ho zaujal projekt ANO, tehdy nenápadný, a že se rozhodl jej uvést v život. Vše ale jednou končí…

Každý, kdo aspoň trochu sleduje politickou scénu, tak je schopen rozpoznat, kdy pan Babiš mluví podle předepsaného scénáře, který mu sepsal jeho poradní PR tým vedený panem Prchalem, a kdy mluví jaksi sám za sebe. Televizní projevy premiéra týkající se korona krize byly takřka bezchybné, slova byla volena velmi pečlivě a mnoho posluchačů bylo vděčno za věru státnický projev. Pravda, strnulý pohled na čtecí zařízení, tvář prosta emocí a snaha o dokonalou češtinu byly drobnými pupínky na kráse, ale nešť. Na druhé straně emoční erupce typu „ožrala Kalousek, zloděj zlodějská“ a mnoho dalších má typické rysy jedince, který se neumí ovládat a jehož etický základ je hodně nízko, pokud vůbec nějaký existuje.

Všichni, kdo pracují s emocemi, vědí, že první výpověď po nějaké události je ta nejpravdivější, další jsou již kontaminovány rozvahou, co je nutné říci a co naopak spíše zatajit. U pana Babiše nesporně i zásah jeho PR týmu, který mu objasní, co je v danou chvíli dobré a co ne.

Viděli jsme po krajských volbách mnoho projevů předsedů politických stran a hnutí. Někteří toho mnoho neřekli (V. Klaus, T. Okamura), další přiznali fiasko (J. Hamáček a V. Filip), ostatní měli celkem oprávněnou radost z výsledků voleb. Všichni, vyjma pana Babiše, na němž bylo zřetelně vidět, že si je vědom své – klausovsky řečeno – nevýhry. Co je mu platných 600 tisíc hlasů, když dobře ví, že jeho koaliční potenciál je zoufale malý a že mu jeho dosavadní přiznaní či nepřiznaní pomocníci nejsou nic platní. Takže jsme slyšeli kňourání premiéra, kterak pláče nad tím, jak jej ostatní nemají rádi, jak se všichni proti němu spikli, když on přece toho tolik udělal. Místo krátkého sdělení sumáře voleb jsme slyšeli nářek, slova o nepochopení jeho génia, jak se všichni proti němu houfují, to, že malér Švachula začal v ODS, a podobné další perly.

Mnoho předsedů stran se již vyjádřilo, že koalice v krajích budou bez ANO. Nelze říci, že by všichni krajští zastupitelé za ANO byli slabí, špatní atd. Jistě je mezi nimi řada schopných jedinců, kteří se vyvezli do svých pozic díky nové politické značce. Ale co naplat, ANO je pan Babiš, jediný vůdce a tvář hnutí. A tento pán si dokázal znepřátelit doslova všechny na celostátní úrovni natolik, že ti v krajích sklízejí plody, jež zasel jediný člověk. Plody nesmyslných buzerací, pověstných „zakleknutí“ na někoho, kdo měl odvahu a podnik, který se dal uloupit. Plody tajemných „složek“, které jednou dokonce (jistě bez schválení pana Prchala) přinesl dokonce i do sněmovny.

Pan Babiš nedávno v televizi prohlásil na schůzce V4, že on je byznysmen a krizový manažer. Vždy jsem měl za to, že byznysmenem myslíme člověka, který se vypracoval od píky a vybudoval prosperující podnik. Nikoli toho, kdo skupuje za podezřelých okolností za podezřele získané peníze podniky těch, kteří se nechali zlákat ke spolupráci. A pakliže nyní žijeme v krizi vyvolané pandemií, tak pan Babiš rozhodně není ten, kdo ji zvládá.

Suma sumárum, zdá se, že projekt ANO dosáhl svého vrcholu a začíná sešup. Třeba panu Prchalovi došly nápady, třeba jej už pan Babiš neposlouchá tak pečlivě jako kdysi. Třeba si i někteří jeho příznivci uvědomují, co je za slupkou verbálních klišé.

Že současný ekonomický marasmus, do něhož padáme, není pouze dílem toho malého neviditelného viru.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora