Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996POLITIKA: Konec demokracie v Česku?
Spolu ve společném dresu hráli ligový zápas Sparta a Slavie proti Bohemce. Pískal to rozhodčí, který uměl počítat jen do 11. Těsně prohrála Bohemka. Obrovské vítězství slavil spolek Sparty se Slavií a hráči s jejich fanoušky si dokonce padli do náručí a slíbili si, že už Slavie nebude sešívaná a v příští lize si to zopakují.
Fanoušci Sparty a Slavie to budou pokládat za špatný vtip, kdežto fandové Bohemky se snad zasmějí. Pokud to čtenářům připomíná naše volby, je správně. Tím špatným soudcem byl náš Ústavní soud (ÚS), a toto ošklivé nařčení se pokusím obhájit.
Cituji naši ústavu, čl. 5:
Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
Podle volebního zákona 247/1995 Sb. se však o zvolení ucházejí nejen politické strany, ale i politická hnutí a koalice stran.
Tady je rozpor volebního zákona s ústavou. Politické hnutí je sice ze zákona č.90/1995 Sb. § 77 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny považováno za politickou stranu, což je v pořádku, ale stále není jasné, co jsou vlastně volené předvolební koalice, když podle ústavy jde o soutěž politických stran a podle volebního zákona jde o soutěž politických stran a předvolebních koalic politických stran. Jedno je jisté, voliči házeli do uren hlasovací lístky s názvy volených stran a s názvy těchto koalic, a tím souhlasili s jejich volebními programy i kandidátní listinou.
Jinak řečeno volili pojmenovanou koalici jako politickou stranu, a nevolili koalující strany dané koalice. Ani nemohli, protože volič má právo podle ústavy volit jen jednu stranu, a ne více stran současně. Voliči neměli možnost ovlivnit pořadí stran v kandidátní listině koalic tak, aby vyjádřili svou představu o rozdělení mandátů zvolené koalice jednotlivým stranám. Kroužkování nestačí. To znamená, že byla zvolena koalice stran, a ne jednotlivé strany. Volič byl podveden. Nemohl volit jím vybranou politickou stranu podle ústavy, protože byla v koalici s dalšími stranami, a pokud se chtěl účastnit voleb, musel volit tuto koalici, a ne jím vybranou stranu.
Zvolení poslanci musí proto v poslanecké sněmovně prosazovat program jimi volené koalice, a ne své strany, protože byli, a to se opakuji, zvoleni za tuto koalici, a ne za politickou stranu jejímiž jsou členy. Vše by bylo v pořádku, pokud by zvolené předvolební koalice vytvořily každá svou povolební koalici, která by pod svým jménem vystupovala ve sněmovně a měla svůj poslanecký klub. Tím by ovšem zaniklo mnoho funkcionářských míst v politických stranách, což je pro funkcionáře koalujících stran fatální. Bohužel jde často o sociálně úspěšné psychopaty neboli deprivanty, kterým jde jen o moc, zde.
Proto politické strany, které tvořily předvolební koalice Spolu a Pirstan, neústavně vytvořily po volbách nepojmenovanou vládní koalici, složenou z pěti politických stran KDUČSL, ODS, TOP 09, STAN a Pirátů, které podle ústavy přímo nikdo nevolil. Tuto situaci zavinil Ústavní soud, jehož hlavním úkolem je ochrana ústavy, protože umožnil vznik účelově špatného volebního zákona, který je v rozporu s ústavou.
U koalice Pirstan nastala dokonce z hlediska ústavy při volbách absurdní situace, kdy voliči této koalice volili i tzv. kroužkováním, které je určeno ke změně pořadí kandidátů stran, a ne ke změně počtu mandátů koalujících stran, tedy měnili mandáty STANu na úkor Pirátů, Jenže Piráti drží ústa a nestěžují si, protože vědí, že s čím kdo zachází, tím také schází, a proto jim to patří. Měli štěstí, mohli vypadnout úplně. Jenže současně je to další jasný důkaz, že volby probíhaly podle účelově špatného volebního zákona, což je opět vinou ÚS.
Problém je v tom, že ÚS má na věčné časy nesmyslně udělenu totalitní moc. Ústavní soud (15 nikým nevolených lidí, resp. z nich většina, tj. jen 8 lidí) může zcela nezávisle, tedy svévolně schvalovat a neschvalovat zákony, resp. plést se do moci zákonodárné reprezentované celým parlamentem. Říká se tomu oficiálně dělba mocí, podle mne je to jen sofistikovaná totalita.
Toto umožňují oficiální a při tom účelové totalitní zásady, podle kterých rozhodují soudy, tedy i ÚS. Mohly by to být postuláty či axiomy, jenže o jejich pravdivosti by nesmělo být pochyb, a to je.
1. Soud zná právo, což znamená, že jeho výroky jsou odborně nezpochybnitelné, ostatní nic neznají, nebo jim to není nic platné.
2. Soud je povolán vykládat zákony, což není vysvětlováni zákonů, ale mocenské, tedy svévolné určení smyslu zákona podle předem předepsaných asi 20 různých možných postupů, zde, a přitom každý může vést k jakémukoliv výkladu smyslu zákona. Není známo, kým je soud povolán k této soudní tvořivosti výkladu práva, což je totalita.
3. ÚS má konečné slovo, což znamená, že na rozhodnutí ÚS se nelze odvolat a jeho rozhodnutí je mocenské tedy totalitní. Neplatí ani stará dobrá zásada římského práva, kdy rozsudek v případě jeho nejistoty nebyl vynesen, což by tuto totalitu omezilo. Dalo by se možná na tuto nejistotu odvolat ještě k moci výkonné.
V poslanecké sněmovně jsou nyní politické strany (KDU-ČSL, ODS, TOP 09, STAN a Piráti), které pod jejich jmény nikdo nevolil. Nezúčastnily se, jak předepisuje ústava, čl. 5volné soutěže politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Volná soutěž politických stran a koalic není možná, protože koalice stran, které vstupují tím do voleb jako jedna politická strana s jménem koalice jsou zvýhodněny skutečností, že se jim sčítají hlasy voličů koalujících stran. Vítězství koalujících stran je proto minimálně získáno nečestně, protože nekoalující strany jsou tak znevýhodněny. Otázkou je, zda vytváření předvolebních koalic není násilí, protože koalující strany prosazují svůj společný zájem nekalým způsobem. Nejlepší by bylo vytvořit nejen volební, ale i povolební zákon, který by toto jednoznačně a demokraticky vše uspořádal, a nedal se zneužít k těmto kejklům ovlivňujícím výsledek voleb. Nejsem však právník a jsem tomu rád.
Má to ještě háček, a to jsou příští volby. Pokud bude platit současný volební zákon, obávám se, že bude rozhodnuto o vítězi ještě před volbami, jako tomu bylo nyní. Pokud strana, která chce zvítězit, sežene dostatečný počet trpasličích stran (méně než pětiprocentních) a nejen ty, může nedemokraticky převálcovat ostatní. Otázkou je, zda pak nepůjde i o korupci, tedy nejen o zajištění vstupu těchto stran do sněmovny, což se nyní stalo u trpaslíků KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Zákony by se měly opravit a volby by se měly opakovat, jenže to se nestane a demokracie je slušně řečeno tam, kde je tma, a totalita povystrčila své růžky. Vše způsobila skutečnost, že v těchto volbách šlo jen o odstranění trestně stíhaného Babiše, který má ústavní právo se před soudem obhájit a to mu je dlouhá léta účelově znemožňováno. Ústavní soud mlčí.