Lobbing sám o sobě obsahuje řadu prvků počestné živnosti. Vždyť díky němu – respektive díky poptávce klientů ze spousty dotčených oborů - se nejednou povedlo vychytat v tuzemské legislativě setsakramentsky tučné mouchy, jež právníkům ve státních službách unikly. Potíž ale je s velmi tenkou dělící čarou mezi lobbingem a korupcí.

Pak se nelze divit, že jedni v zakázce, kterou firma živící se distribucí stravenek zadala lobbingové agentuře, aby zajistila zachování daňového zvýhodnění příspěvků na stravování takříkajíc baťoh-nebaťoh, vidí běžný úkon, zatímco druzí spekulují o uplácení poslanců. Daný případ komplikuje úzký pracovní vztah premiérova přítele Dalíka s bratrem šéfa oné lobbingové agentury. Pikantní také je, že nikdo z poslanců, se stravenkovými Robiny Hoody Melčákem a Pohankou v čele, nepřipouští, že by jejich rozhodování lobbisté ovlivnili. Přesto agentura za svou práci dostala bezmála tři milióny korun. Dala je na expertízy, nebo úplatky? Či snad je vyinkasovala za nic? Ví bůh…

Český parlament se lobbisty jenom hemží. Pracují pro velké podniky, profesní komory i agentury, které bývají najímány ad hoc. Tu se blýsknou odbornými argumenty, tu vemlouvavým přesvědčováním, tu různými protislužbami. Ovšem vůle pro zpřehlednění jejich aktivit je pramalá.

V minulém volebním období poslanci neakceptovali ani svůj etický kodex, přestože v Evropském parlamentu je klíčovou normou. Nepodařilo se též prosadit povinnou registraci lobbistů bloumajících sněmovními chodbami. Topolánkův kabinet sice slíbil připravit zákonnou úpravu lobbingu, jenže kdeže loňské sněhy jsou.

Pravdu dí, kdo poukazuje na fakt, že v Evropě není – na rozdíl od USA – zvykem lobbing upravovat zákonem. Zamlčuje však, že etické standardy v zahraničí jsou mnohem vyšší. Kdybychom věděli, kdo a za koho v parlamentu lobbuje a s kým se poslanci a senátoři stýkají, vytvořili bychom transparentní prostředí, které mafiánským praktikám nesvědčí.

Místo toho můžeme poté, co již víme, kolik „stojí“ zaměstnanecké stravenky, hádat, jaká je „cena“ za prezidenta nebo třeba za americký radar. A tady jde do tuhého. Stačí se podívat, jaké mocné zbrojařské firmy přivezl do České republiky generál Obering. Však už stihly poslancům, kteří budou o umístění radaru hlasovat, rozeslat pozvánky na okázalé večeře. To jen pro začátek. Válčení či udržování míru bylo vždy lukrativním byznysem.

Ostatně o síle lobbingu ví své vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa (dříve jej angažoval tabákový průmysl a pomáhal společnosti Pan Solutions, jejíž partnerská agentura AMI Communications vede vládní „informační“ kampaň), stejně jako vicepremiér Alexandr Vondra, jehož někdejší zaměstnavatel Dutko Worldwide lobbuje v USA za víza pro Čechy.

Právo 19.1.2008