Je potěšením polemizovat s názorem, s nímž nesouhlasím nebo ne zcela. Ale je otrava polemizovat s názorem, jenž je snůškou nepravd. Přesto se do toho pustím a zkusím se při tom i trošku bavit. Tedy bavit s autorkou Michaelou Pixovou.

Komunikační koordinátorka Klimatické koalice Michaela Pixová zveřejnila svůj komentář na názorové stránce Lidových novin v pátek 22. ledna pod titulkem Podle vzoru covid-19. Velmi hezky v úvodu zhodnotila mezinárodní úsilí při řešení výše jmenované pandemie. Její následné analogie, že by se tak měla řešit i klimatická krize, už ale značně pokulhávají.

Tvrdí, že hrozí oteplení o 3 °C do konce století a ... „Lidstvu nyní hrozí, že na Zemi v průběhu relativně krátkého období postupně zaniknou podmínky umožňující fungování naší civilizace a posléze i podmínky umožňující existenci komplexního života.“ Existuje řada silných vědeckých důkazů i historických pramenů lidmi vytvořených, podle nichž i při teplotách vyšších, než mají nastat, civilizace a život v minulosti komplexně rozkvétaly.

Varuje také, že: „Během příštích 30 let může globální HDP kvůli dopadům klimatické krize utrpět až 25% ztráty. /.../ Urgentnost akce za záchranu klimatu přitom s úsilím o boj s virem zatím stále ještě nesnese ani srovnání.“ Michaela Pixová nezmiňuje zdroj, ze kterého údaj o poklesu HDP čerpá. Ale ať už jej má odkudkoliv, má podobnou informační hodnotu jako tvrzení, že při oteplení o 3 °C život na planetě komplexně vyhyne. (V takovém případě by ovšem HDP kleslo na nulu.)

Kdosi prohlásil, že makroekonomická prognóza byla vynalezena proto, aby se zvýšil respekt k meteorologům. V lednu 2020 se pro ten rok předpovídal pro ČR růst HDP o 2 % (zdroj: ministerstvo financí). V dubnu 2020 tatáž instituce předpovídala pokles HDP o 5,6 procenta. Nevládní analytici ovšem varovali před desetiprocentním propadem. Podle ČSÚ ve 3. čtvrtletí HDP klesl o 5 % meziročně. A to se pohybujeme v horizontu 12 měsíců na území jediného kompaktního státního celku o rozloze 78 864 tis. km². Předpovídat HDP globálně na 30 let dopředu je v tomto smyslu opravdu velmi snadné a velmi věrohodné. Asi jako předpovídat na 30 let dopředu počasí.

Dovolím si polemiku, která je mimo téma kritizovaného článku. Boj proti klimatu, jak jej chápou klimaaktivisté, může skutečně přinášet ztráty, a to mnohem vyšší. Oni s nimi i počítají, dokonce je vzývají, když kvůli zpomalení klimatických změn požadují zastavení hospodářského růstu, nastolení všeobecné rovnosti a spravedlnosti a tím také snížení životní úrovně celého lidstva. (zdroj: Aby mohl Green New Deal fungovat, musí odmítnout růst, denikreferendum.cz).

Zpět ke zdroji. Pixová ve svém komentáři tvrdí, že Česko má „...tendenci vehementně odmítat své zapojení do různých forem mezinárodní solidarity a pomoci...“ a že během uprchlické krize vláda „odmítla veškeré uprchlíky“. Není to pravda. V letech 2015 až 2019 požádalo o azyl v ČR 8046 osob. K 31. prosinci 2019, podle statistik ministerstva vnitra, bylo u nás 954 azylantů a 1104 osob požívalo mezinárodní ochrany, nejvíce ze Sýrie (360) a z Ukrajiny (213). Podle ČSÚ u nás v roce 2019 pobývalo bezmála 600 tisíc cizinců (více než 5 % obyvatel ČR), z nichž zhruba polovina měla dlouhodobý pobyt nad 90 dní, polovina trvalý pobyt.

Česká republika zároveň aktivně nabízela i poskytovala pomoc při ochraně vnějších hranic EU (schengenského prostoru), humanitární pomoc v uprchlických táborech a pomoc v zemích, které uprchlíky produkují. Co už v článku Pixové není a s čím by bylo lze polemizovat, je příjem uprchlíků podle jejich počtu bez ohledu na azylové řízení. V tomto směru mám za to, že „sobecké hájení českých zájmů“, jak naši azylovou politiku Pixová nazývá, je jen jeden úhel pohledu (zcela pomíjející výše citovanou statistiku). Je ale třeba tuto politiku vidět také jako odmítnutí spolupráce s pašeráky a obchodníky s lidmi či jako odmítnutí aktivní spolupráce na destrukci zemí, jejichž různé politické a náboženské skupiny své občany přes hranice vyhánějí.

„Andrej Babiš /.../ striktně odmítal rozsáhlejší finanční pomoc EU pro ty členské státy, kde pandemie probíhala nejdramatičtěji, a tudíž utrpěly mnohem větší socio-ekonomické ztráty. Již druhá vlna pandemie přitom ukázala, jakou chybou premiérův postoj byl, když se zemí, kde koronavirus udeřil nejsilněji, pro změnu stalo Česko.“ Tak praví M. Pixová.

To je další lež. Babiš finanční pomoc EU neodmítl. Naopak, schválil rozsáhlý dluhový program zvaný Fond obnovy ve výši 750 mld. eur, který poslouží v první řadě zemím, které se ocitly v hluboké dluhové krizi ještě dávno před epidemií covid-19, hlavně Itálii. Podle analýzy týdeníku Echo bude ČR ve společném dluhovém programu EU čistým plátcem. Při jednáních o pomoci zemím zasaženým pandemií Babiš např. odmítal kritérium míry nezaměstnanosti, které by preferovalo země, kde není práce už od krize z let 2008 až 2010, naopak Česko, které má velmi nízkou nezaměstnanost a jejímu nárůstu se bránilo přijetím programů jako např. kurzarbeitu, Antivirus aj., by zůstalo na holičkách. Dotací od Evropské unie přišlo loni do českého státního rozpočtu více jen asi o 10 mld. Kč proti roku 2019, a to celkem, nejen kvůli koronaviru.

A právě proto má mimořádnou důležitost, aby se i při řešení „klimatické krize“ náš malý, relativně nevýznamný stát velmi bedlivě zajímal o to, co se děje okolo něj, aby se nenechal zatáhnout do událostí, které ho mohou poškodit, nebo nedej pánbu zlikvidovat.

Co nám tedy přeložila Michaela Pixová? Úhel pohledu, nebo fejk?

Psáno pro Lidové noviny