Dehonestační kampaň pokračuje, míní Radmila Kleslová. Neříká ale, kdo ji měl upéct, a už vůbec nedodává, že těsto dala kynout sama.

Asi nebude moc lidí, kteří dosud jméno paní Kleslové neslyšeli. Stala se totiž symbolem. Nikoli však ideální komunální političky, jakkoliv jí řízená Praha 10 vzkvétá, nýbrž propojení politické dráhy s čerpáním veřejných peněz.

Jak v úterý informoval Český rozhlas, za posledních patnáct let stihla spolupracovat s nejméně pěti státními či polostátními firmami. Poskytovat jim měla právní služby – tu za čtyřicet, tu za pětadevadesát tisíc měsíčně. Společnost ČEZ ji honorovala částkou sto tisíc. Na tom by nic podezřelého nebylo, kdyby se nejednalo o vlivnou političku, kdysi v barvách ČSSD, nyní v dresu ANO. Její doménou v obou týmech byla vždy Praha. Mimochodem, i jejímu dopravnímu podniku, plnému turbulencí, stihla radit.

Aby toho nebylo málo, přišla ve středu Česká pirátská strana s tvrzením, že v orgánech městských firem Radmila Kleslová pobírá po započítání tantiém 360 tisíc korun měsíčně. Konkrétně jde o Pražskou teplárenskou a Pražskou energetiku. Kleslová se brání, že s výslužkou odcházejí i exponenti jiných stran.

Má pravdu. Tady opravdu nejde o jednu jedinou političku – byť ta se zdá být pilná jako včelka. Nevím, kolik času má nyní na právnické řemeslo, ale řídí městskou část i pražskou organizaci hnutí ANO, kde se prý často pře s primátorkou Adrianou Krnáčovou, chodí po představenstvech a dozorčích radách, donedávna byla celostátní místopředsedkyní babišovců.

Tento post složila poté, co do médií unikl záznam telefonátu, ve kterém se naléhavě přimlouvala za to, aby se členové dozorčí rady ČEZ přestali zabývat jejími smlouvami s tímto polostátním podnikem. Šermovala i zájmy „šéfa“, tedy Andreje Babiše, jehož tím uvrhla do nepříjemné situace.

Ještě dřív než se touto kauzou stihlo předsednictvo ANO zabývat, s místopředsednickou funkcí, která je v manažersky řízeném hnutí stejně pátým kolem u vozu, se raději rozloučila. Řekla tehdy, že je unavená a musí si odpočinout. Kdo by ale čekal, že ubere ze svých závazků a některé firemní orgány opustí, byl by vedle jak ta jedle. Utíkat z boje ji kdysi oranžoví rutinéři okolo Petra Hulinského neučili a nenaučila se to ani po Babišově boku v Agrofertu.

Pokud ale jde o provázání politiky s byznysem, skutečně není prvním ani posledním příkladem. V tom má paní Kleslová pravdu. Reflektory by mohly být stejně tak namířeny na zástupce dalších stran, kteří sosají déle a třeba i více. Potíž je v tom, že hnutí ANO vybudovalo svůj úspěch na odsuzování zvyků tradičních partají a slibech, že ono takové nebude. Dnes, když některý z jeho členů selže, ovšem slyšíme školácké: „Ale vždyť tamti taky!“

Smířilo se tedy ANO s vyjetými kolejemi? Pokud je odpověď kladná, nechť čeká, že bude příště smeteno nějakým novým, poctivě a výkonně se tvářícím miliardářem. Pokud však odpověď zní „ne“, měl by se Andrej Babiš se svými kolegy zasadit o nápravu.

Tou může například být, že vedle pečlivého výběru zástupců státu do orgánu státních a polostátních firem budou přijata přísná pravidla i pro společnosti s účastí měst a obcí. Tak, aby do nich chodili skuteční odborníci, nejlépe na základě výběrových řízení. A pokud by měl být přítomen i politik coby zástupce dotčené lokality, tak jedině zadarmo.

Potom by se ulevilo jak nabroušeným voličům, tak prací a kampaněmi strhané paní Kleslové.

Poznámka redakce NP: V pátek 23.10. oznámila Kleslová odchod z lukrativních funkcí v městských firmách Pražská teplárenská a PRE.