Humbuk, který někteří odpůrci Klausových názorů o klimatických změnách spustili v českých médií s plánovaným vystoupením českého prezidenta na půdě OSN, měl za cíl zejména „zviditelnit“ dotyčné autory a poškodit renomé českého prezidenta. Velmi zákeřný byl zejména poukaz na to, že Klausovy názory přednesené na půdě OSN poškodí úsilí Česka o získání statusu nestálého člena Rady bezpečnosti. I Jiří Paroubek si pospíšil svým otevřeným dopisem zpochybnit právo Klause na jeho názor před fórem OSN. Paroubek se zase obával toho, že Klausův postoj bude vnímán jako „oficiální“ postoj Česka.

K překvapení naší „ekologické lobby“ však žádný šok svým projevem Klaus nezpůsobil. Ve velmi krátkém proslovu k účastníkům konference OSN bylo vystoupení Klause koncentrováno do názoru bránícího současnou názorovou minoritu v pohledu na budoucí vývoj klimatu. Klaus vyzval k obezřetnosti, zejména proto, aby vynaložené náklady na odstranění domnělých příčin změn klimatu mnohonásobně nepřesáhly potenciální škody změnou klimatu způsobené. Nic doktrinářského či šokujícího v projevu českého prezidenta nebylo. I když se jasně vyjádřil tak, že nesdílí současný většinový názor o tom, že za současnou změnu klimatu může svými zásahy do ekosystému člověk, umírněnost jeho projevu nemohla žádnou zásadní potíž Česku způsobit. Naopak, jeho poukaz na to, aby rozvíjející se ekonomiky světa nemusely přijímat současné ekologické standardy nejvyspělejších států světa, které by zhoršily jejich vyhlídky na rychlý ekonomický rozvoj, mohl spíše u většiny zástupců členských zemí OSN působit pozitivně.

Každý nezaujatý člověk, který si pozorně pročte Klausův projev v OSN, musí dojít k názoru, že se jedná o projev velmi kultivovaný a pečlivě formulovaný. I když bezpochyby zůstává Klaus se svým názorem ve výrazné menšině, je nutné, aby i takové hlasy na podobných setkáních zazněly. Koneckonců je přijetí dalších ambiciózních programů na redukci „škodlivých skleníkových plynů“ v rukách politiků. Každý takový plán znamená vynaložení dalších dodatečných nákladů. Pokud opatření, která by byla přijata, nebudou funkční, ať už proto, že budou nedostatečná, nebo proto, že klimatické změny probíhají nezávisle na činnosti člověka, znamenají tyto náklady brzdu ekonomického rozvoje. Protože politici velmi dbají na to, aby byli oceňováni podle toho, jak „moudře“ společnost řídí, mohla by to být tolik potřebná zpětná vazba, která by podobné regulační procesy v budoucnosti výrazně omezila.