Ve vztahu mezi vládou a prezidentem to opět jiskří. Příčinou se stala válka v Gruzii. Zatímco se premiér Mirek Topolánek s Alexandrem Vondrou drží interpretace války ze strany amerických neokonzervativců v čele s Condoleezzou Riceovou, prezident se snaží neokonzervativní rétoriku mírnit a vysílá smířlivé signály k Rusku.

Klaus již dříve upozornil na to, že uznání nezávislosti separatistické provincie Kosovo na Srbsku ze strany Spojených států a rovněž i České republiky znamenalo precedens pro separatisty v Gruzii. S prezidentem částečně souhlasí bývalý stínový ministr zahraničí ODS a nynější europoslanec Jan Zahradil.

„Evropská unie si uznáním Kosova určitě zadělala na problém, protože teď se jí proti Rusku těžko argumentuje. Na druhou stranu bych tu spíše hledal jinou paralelu – přirovnal bych to spíš k problému sudetských Němců, kdy jsou uměle indukované separatistické nálady, které sousední mocnost proti malému státu, Gruzii, použila a dlouhodobě a cílevědomě s tím pracuje,“ řekl Euro online Zahradil.

Podle něj Rusko nastražilo past, do které Gruzie spadla. „Postoj Ruska je podobný tomu, co zkoušelo Německo vůči Československu před druhou světovou válkou, a jsou to podle mě gruzínské Sudety,“ dodal Zahradil.

Prezident zase argumentuje tím, že Gruzie porušila mírové status quo v oblasti a díky jejímu prvotnímu útoku na Jižní Osetii zahynulo mnoho nevinných civilistů. Celý spor mezi prezidentem a vládou by mohl vést i k zajímavému kompetenčnímu sporu, který jsme zažili již v době vlády ČSSD mezi Jiřím Paroubkem a prezidentem, kdy sociální demokracie chtěla prezidenta kvůli rozdílným názorům na EU omezit v zahraničních cestách.

Nyní premiér Topolánek prohlásil, že zahraniční politika je doménou vlády a prezident za ni není ze své funkce odpovědný. Podle ústavy se však na zahraniční politice podílejí obě dvě složky exekutivy, tedy prezident i vláda. Prezident Klaus se jako hlava státu patrně těžko smíří s tím, že by mu chtěl někdo upírat jeho ústavní pravomoci.

Otázka vztahu k válce na Kavkaze je již třetí třecí plochou mezi Topolánkovou středopravicovou vládou a pravicovým prezidentem. První je Lisabonská smlouva, druhou bylo uznání Kosova a třetí je právě interpretace války na Kavkaze a vztah k Rusku obecně, kdy se Klaus víceméně obává, podobně jako například bývalý poradce Ronalda Reagana Pat Buchanan, aby obkličování Ruska ze strany spojenců USA nevedlo k nové studené válce.

Euro online, 22.8.2008

Šéfredaktor EUportal.cz a editor EUserver.cz