23.9.2019 | Svátek má Berta


POLITIKA: Klaus a Quadrant

29.12.2007

Bude nový prezident zase užívat a obdivovat podivné zdroje jako CIA financovaný Quadrant?

Zase jsem nevěřil svým očím, když jsem četl Doteky víry s Václavem Klausem (Radiožurnál, 24.12.). Domnívám se, že občané a hlavně volitelé nového prezidenta by se měli seznámit proč presidentovo nadšené sdělení, jak „deset, patnáct let pečlivě čte a SNÍ (sic) o tom, že by něco takového, jako australský časopis Quadrant, mohlo existovat i v naší zemi,“ jeho zoufání, že u nás tento „nebude...má hrůzu, že kvalitou, hloubkou, šíří argumentace...prostě nebude“ znovu budí oprávněné obavy, kde čerpá inspiraci a co nám předkládá za nedostižný vzor.

U nemilosrdného kritika „parciálních zájmů“ překvapuje, že neví, nebo tají, kdo Quadrant platil (a stále platí?). Na internetové stránce tohoto „kulturně-politického časopisu“ jeho redakce přiznává: „Tak jsme poslední přežívající časopis ze skupiny (CCF-IACF), která zahrnovala Encounter (Británie), Preuves (Francie), Monat (Německo). Kritici viní Quadrant, že se těšil jakémusi financování z US CIA, přes CCF: Nikdo z redaktorů nikdy o takovém financování nevěděl, ani jím nebyl jakkoliv ovlivněn. Nemůže být hanbou být bezprostředním příjemcem fondů od orgánu demokratrické vlády ...“ atd. Tolik bývalým sympatizantem komunismu z Varšavy a emigrantem v Australii, v rámci zmíněného programu CCF (Congress for Cultural Freedom, neboli Kongresu pro kulturní svobodu) v roce 1956 založený Quadrant.

Na stránkách Ústřední zpravodajské služby USA se o tomto CIA zorganizovaném a pak až ve 35 zemích financovaném propagandistickém programu, který dal vznik a financování i Klausem opěvovanému Quadrantu, dozvíme podrobnosti, včetně toho, že CCF, který byl později, po odhalení, ale stále pod CIA, přejmenován na Mezinárodní asociaci pro kulturní svobodu (International Association for Cultural Freedom, IACF), „dostává značné finanční prostředky“ od CIA i z Fordovy nadace.

John Howard, jako polský extrémistický premiér Kaczynski v podzimních volbách drtivě poražený australský premiér, který byl teprve druhým premiérem v dějinách Austrálie, který prohrál i ve svém vlastním obvodě, si vloni v přípitku k výročí Quadrantu postěžoval, že „jako většina malých časopisů Quadrant nevyhnutelně vede existenci z ruky do úst a je do velké míry výsledkem obětování se mnoha oddaných lidí“. Takže taková „prestižní kvalita“ - teď snad už bez financování CIA? - ani v bohaté Australii (která, jak i Quadrant potvrzuje, zažívá boom díky exportu surovin zejména do ČLR) talenty ani soukromé sponzory zjevně netáhne.

Spíše k Silvestru, pro zasmání, Quadrant nabízí, zřejmě také ideologicky čisté skvosty poezie jako „Co ženy chtějí“ od Susan Edgardové, „Jak zacházet s obézními ženami“ od Jo McInerneyové, „Lačním po tobě“ od Edith Speersové a „Žádná postel“ od Melindy Smithové. Nevím, co si V. Klaus, jak prý při čtení dělá, v těchto básničkách „podtrhal a vypsal“.

Věc je ale vážná. Nejen proto, z jakých zdrojů se náš prezident posiluje, ale také co pomocí pochybných nástrojů jako Quadrant světu o nás tvrdí. Konkrétně by mohl občanům, vládě a volitelům vysvětlit, jak to v rozhovoru pro Quadrant, „poskytnutém na Hradě, krátce po svém zvolení prezidentem“ (dvojčíslo červenec-srpen 2003) doopravdy myslel s podivně rozsáhlými pravomocemi prezidenta, které „podle ústavy, na jejíž sepsání se podílel“ údajně má. A když politické strany vedou volitele, aby se zavázali, že budou „tajně“ volit tak, jak nařídí sekretariát, by i president mohl třeba slíbit, že nebude Quadrantu poskytovat další rozhovory, zejméne ne o pravomocích prezidenta, které naše ústava nezná.

Mimochodem: Kolegu liberála Howarda by mohl president Klaus poučit, jak to s pádem komunismu opravdu bylo, tedy že jej způsobili občané, když dělají, jakože dělají, protože Howard tvrdí, že „s kolapsem komunismu se stalo příliš snadným tvrdit, že konec studené války byl nevyhnutelným výsledkem velkých, neosobních sil, které nakonec totalitu vyčerpaly. Nic není pravdě víc vzdálené. Byl to boj bojovaný jednotlivci ...“

Doufám a budu se - určitě jako občan – snažit, aby se „sen“ a přání Václava Klause, ať již bude znovu prezidentem nebo „profesorem ne v Americe“, tedy abychom měli stejně úžasný - a stejně financovaný? - (skoro) měsíčník jako Quadrant, nikdy nesplnil.

Autor je tlumočník a finanční poradce








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.