Města jásají nad tím, že získala více na daních. Jenomže bohatší úřad znamená především chudší obyvatele. Vyšší výběr daní není rozhodně zárukou lepších služeb a sami lidé vědí nejlépe, za co své peníze chtějí nebo musí utratit.

Dnes se mi dostalo do rukou nejnovější vydání radničního plátku v Hodoníně, kde jsem zastupitelkou. Zaujal mě článek Daňové příjmy města v roce 2016. V tomto článku se jásá nad tím, že město vybralo minulý rok více daní než rok předešlý. Hodnotí se to jako velmi pozitivní věc. A to mě zaráží.

Mám pocit, že v případě daní vidí mnoho lidí jen jednu stranu mince – vybrali jsme víc daní, takže stát či kraj nebo město je bohatší. Jenomže ty peníze se nevybraly z imaginárního trezoru, do kterého peníze někdo přičaroval. Peníze úředníci vydolovali od občanů, přesněji řečeno, peníze byly sebrány z rukou lidí, kteří je vydělali. Takže stát nebo město je sice bohatší, jenže jeho obyvatelé jsou tím pádem chudší. Je to něco, nad čím bychom měli jásat? Podle Svobodných ne.

Čím více vybraných daní, tím více... Čeho?

Víte, hlavní problém je v tom, že to, že město vybralo více daní, není nikde vidět. Obyvatelé chodí stále po stejných rozbitých chodnících, veřejné zakázky se zadávají stále stejně předraženě a fronty na úřadě jsou stále stejně dlouhé.

Čím víc peněz stát či město dostane, tím víc peněz se někde ztratí nebo utopí v nesmyslných projektech, které nikdo nepotřebuje. Ať si ty peníze raději nechají ti, kteří je svou prací vydělali. Ti sami nejlépe vědí, jak peníze použít.

Vyšší výběr daní neznamená bohatší stát či města. Vyšší výběr daní znamená bohatší politiky a spřátelené podnikatelské subjekty či firmy přisáté na dotační tituly.

Peníze na to nejdůležitější

Pro mě bude pozitivní zpráva, až bude výběr daní výrazně nižší a peníze zůstanou v rukou občanů. A stát a kraje potažmo města budou investovat jen do toho nejdůležitějšího – do kvalitních silnic a chodníků, zdravotnictví nebo školství.

To, co je pro každého jednotlivce důležité nebo atraktivní, zaplatí on sám přímo a z vlastní vůle, ne prostřednictvím státu.

Autorka je místopředsedkyně Svobodných a hodonínská zastupitelka