Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996POLITIKA: Když se dva perou, třetí se směje
Ale zpět k divoce zveřejněným výsledkům studentských voleb. Jejich hlavní nepřítel hejtman Rath možná praskne vzteky: z hlediska dopadu na veřejnost je totiž fuk, že místo z dvou set původně plánovaných škol máme čísla jen z pouhého zlomku z nich. Procenta jsou na světě a trend je jasný – levicové strany pro středoškoláky neexistují. Rath bude samozřejmě křičet, že se z tak nevýznamného vzorku škol nedají dělat závěry. Ale že to byl on a ostatní socialističtí hejtmani, kdo Šimona Pánka dotlačili k potupné dohodě o nezveřejnění kompletních výsledků, o tom už pochopitelně mluvit nebude. Nikoho asi nepřekvapilo, že Rathův (a též Svobodův, lidovci také zaprotestovali) čich byl správný a čísla jejich stran ve volbách nanečisto jsou nelichotivá. Ovšem fakt, že by studenti sociálně demokratickou a lidovou stranu úplně vymazali ze scény, překvapil i mne. Z takového deklasování mám nicméně škodolibou radost.
Stejně tak mne ale překvapil i drtivý úspěch TOP 09. Inu, když dva se perou, třetí se směje. A teď si představte, že by takto dopadly i volby opravdové. Imagine there´s no Paroubek, imagine there´s no Rath… Těžko se bude socialistům křičet, že je to celé propaganda ODS, jelikož knížepánova strana převálcovala v preferencích studentů i tu Nečasovu. Na základě soukromého průzkumu mezi přáteli zjišťuji, že liška podšitá Kalousek a ospalý aristokrat s nevybíravým slovníkem jsou favority nejen mezi gymnazisty, takže kdo ví…
Mezi studenty uspěl i John se svým tajnosnubným uskupením. Budiž, jeho preference mezi středoškoláky se víceméně neliší od průzkumů mezi dospělou populací. Pár procent pro pirátskou stranu svědčí pro to, že legislativa, ošetřující kopírování a sdílení hudby a filmů, je středověká a praxe, zvláště mezi mladými, je dávno někde jinde. Studentům nepochybně vadí, že jsou za to, co považují za přirozené, kriminalizováni. No a co si myslet o zhruba o pěti procentech pro neonacisty? Inu, i mezi gymnazisty jsou tací, kteří věří, že našinec má mít běloskvoucí pleť.
Občanská neposlušnost rozhořčených kantorů nám ukazuje, že skepse z konformity učitelstva byla předčasná a svobodomyslnost žádný kubánský pomeranč Rath (oranžová slupka, červená dužina) neumlčí. Předčasné je ale i jásání nad prozíravostí středoškoláků a jakákoli extrapolace dnešních výsledků do budoucích skutečných je zavádějící. Neboť to nejsou oni, kdo půjde za měsíc k urnám, ale my. A je to velká, opravdu velká škoda. Jimi nastíněné skóre je s největší pravděpodobností stejně utopické jako Lennonovo Imagine…