Sledovat slovní přestřelku majitele společnosti Agrofert, Andreje Babiše, s expremiérem Topolánkem bylo nejen v mnoha směrech poučné, ale v jistém slova smyslu i zábavné.

Poučné bylo v tom, že Topolánek si je velmi dobře vědom, že Andrej Babiš a jeho hnutí ANO (Akce nespokojených občanů), by mohlo mít výrazný politický potenciál, neboť nespokojenost občanů je na nebývalé úrovni a zklamání z dvaceti let vládnutí stejných politických stran je zřejmé. Ostatně i renomovaný britský týdeníkEconomisttento stav potvrzuje. Navíc "nové strany", které se dostaly do Poslanecké sněmovny, jsou nezřídka poskládané ze starých hráčů a nejsou velkým přínosem. Úspěšný podnikatel Babiš si je vědom své komparativní výhody a jeho ANO tak trochu připomíná kdysi vzniklý KAN (Klub angažovaných nestraníků), který také byl reakcí na přeangažovanou socialisticko-komunistickou Národní frontu.

Expremiér Topolánek se ohradil vůči tvrzení Andreje Babiše, že za jeho vlády došlo k prudkému nárůstu korupce a rozkrádání státního majetku. S absolutní obhajobou Marka Dalíka pak Topolánek uvedl, že slova majitele Agrofertu ho uráží. Podle Topolánka to byl právě Babiš, který se údajně chlubil a dokonce Dalíkovi napsal (!) seznam funkcionářů ODS, které si měl platit. Představa, že zkušený podnikatel, zběhlý v zahraničním obchodě, v době socialismu trvale pod kuratelou skutečné Státní bezpečnosti, se bude vytahovat seznamem podplacených funkcionářů, je nejen naprosto z říše fantazie, ale opravdu vyvolává úsměv. Spíše útrpný. Andrej Babiš by svého hospodářského úspěchu bez patřičných schopností nikdy nedosáhl a ukazovat na něj jako na hloupého zavání i závistí.Obvinit Babiše z korupce, nebo jej alespoň takovému podezření vystavit, si žádá důkazy. Jinak je to jako obvykle jen politická dezinformace. Taková Topolánkem tvrzená skutečnost by byla stokráte výbušnější, než ta Víta Bárty, který, jak sám tvrdí, nosil půjčky, které příjemci, jak oni sami tvrdí, pokládali za úplatek.

Pokud Topolánek tak bezvýhradně věří tomu, co mu Dalík říká, je to jeho osobní věc. Ale vyprávět médiím něco, co mám z doslechu, a ještě to prodávat za fakt, když je zjevné, že taková činnost by transparentně naplnila skutkovou podstatu trestného činu, to už chce opravdu být v pominutí smyslů a zjevné nepříčetnosti. Navíc to neodpovídá známým faktům. Když se Babiše pokoušel vydírat např. lobbista Jacek Spyra a žádal od něj 10 miliónů korun, skončil za svůj pokus před soudem. Pokládat tedy Babiše za naivku, co údajně protřelému Dalíkovi sám vypracuje seznam svých zkorumpovaných oveček, je evidentní omyl.

Není proto divu, že se Babiš na oplátku ironicky Topolánka zeptal, kdože to koupil akcie jeho zkrachovalé společnosti VAE Systems. Ostatně veřejné tajemství akcií VAE Systems se stejně jednou provalí a nebude to tajemství jediné. Toho se vládnoucí moc obává nejvíce. Babiš upozorňuje, a vcelku oprávněně, že desítky podnikatelů a členů ODS věděly, že za Topolánkovy éry Marek Dalík řídil celý stát. Fakt, že rakouští vyšetřovatelé předpokládají Dalíkovu účast v kauze obrněnců Pandur, také něco napovídá, stejně tak jako reportáž České televize, redakce Reportéři, která prokázala, že Dalík měl přístup k utajeným materiálům Bezpečnostní informační služby, ačkoliv k takovému konání nebyl ze své funkce poradce premiéra vůbec oprávněn.

Babiš proto hovoří (a zahraniční média se přidávají), že Česko připomíná spíše Palermo, než demokratický stát. S takovým hodnocením bude, bohužel, souhlasit nemalá část české veřejnosti. Ta dosud neměla volební alternativu a zdá se, že Andrej Babiš ji hodlá českým voličům nabídnout. Zda ANO bude lékem české společnosti, se nedá dnes odhadnout. Rozhodně, jak je vidět z Topolánkovy reakce, obavy politiků vzbuzuje.