Kdy padne Nečasova vláda? To je zásadní otázka, kterou si po prohře vládnoucí koalice v krajských a senátních volbách musí klást nejen novináři. Zopakujme si fakta: vláda Petra Nečase spojila svou důvěru již před časem s tzv. daňovým balíčkem. Jenže hlasování o tzv. daňovém balíčku Petr Nečas oddálil až po kongresu ODS, který se má uskutečnit v prvním listopadovém týdnu ve dnech 2. až 4. listopadu 2012 a má být navíc volební.

Petr Nečas a jeho ODS výrazně volby prohrála: výsledných dvanáct procent, které získala ODS, představuje nejhorší výsledek v dějinách této strany, a proto kongres může mít dramatičtější průběh. Nečasův kabinet však může teoreticky vládnout dál, protože mezi vládou a výsledky těchto voleb neexistuje žádná ústavněprávní souvislost. Ale protože Miroslava Němcová v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásila, že nejzazší termín pro hlasování o tzv. daňovém balíčku, tedy i o důvěře vládě, je 7. listopad 2012, moc času nezbývá. Jenže schůze sněmovny již začíná v úterý, a když padne penzijní reforma a restituce, bude muset vláda odstoupit, protože v balíčku nejde jen o zvýšení DPH.

V tom případě by předčasné volby mohly být spojeny s prezidentskými volbami, jak se o tom donedávna hovořilo. Teoreticky lze ale počítat s tím, že hlasování by se mohlo posunout až do doby po kongresu, zasedání sněmovny by se kvůli tomu protáhlo a nebude-li Nečas na kongresu za pár dní zvolen předsedou ODS, prezident by zřejmě mohl opět pověřit sestavením vlády ODS a předsedou nové vlády by se stal ten, kdo by přinesl na Hrad zprávu, že ho v Poslanecké sněmovně podpoří minimálně 101 poslanců. V této souvislosti padají různá jména: nejčastěji ministři Martin Kuba a Pavel Blažek, jenže pro některé členy ODS je Martin Kuba příliš blízký Václavu Klausovi a navíc ODS dopadla v jižních Čechách špatně, proto má menší šance.

Většinová podpora pro novou vládu je představitelná, protože po výsledcích krajských voleb je zřejmé, že řada současných poslanců ODS i TOP 09, nehledě na to, že strany Věci veřejné a Lidem by se po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny již nevrátily, což platí i o skupině šesti poslanců kolem Petra Tluchoře.

A – budeme-li spekulovat – i prezident Václav Klaus nemusí mít zájem na předčasných volbách, protože jeho mandát končí v březnu 2013 a byly-li by předčasné volby spojené s volbou nového prezidenta či v červnu, jak někteří poslanci spekulují, nestačil by se na volby, v kterých by nejspíš chtěl ještě sehrát nějakou roli, byť třeba jen v pozadí, náležitě připravit.

Zcela proto nelze v rovině spekulací vyloučit ani variantu, že Petr Nečas nakonec na kongresu svou funkci obhájí, zvláště pokud bude schopen provést skutečnou analýzu debaklu, který ODS utrpěla, a s opozicí uvnitř strany uzavře kompromisní smír o obsahu tzv. daňového balíčku. Na kongresu má poslední šanci přejít do protiútoku proti vzbouřencům, analyzovat důvody prohry, za kterou nesou odpovědnost i lidé kolem Petra Tluchoře, a donutit je k podpoře vlády. Tato varianta je asi velmi málo pravděpodobná už kvůli povaze Petra Nečase. Od tzv. daňového balíčku v dnešní podobě by naopak nová vláda s největší pravděpodobností mohla ustoupit.

I z těchto několika kusých informací je zřejmé, že v současné době je situace ve vládní koalici zcela nepřehledná, protože v ní již hrají malou roli racionální důvody. Některé postoje Petra Tluchoře mohou vyplývat jen z pomstychtivých důvodů, protože ho premiér zbavil postu předsedy poslaneckého klubu. Jenže ani panu Tluchořovi, hovoří-li o odkazu Václava Klause v ODS, řada lidí uvnitř strany nevěří, protože si pamatuje, jak zle hovořil ještě před časem právě o prezidentovi. Podobně prezident je zase proti TOP 09 kvůli tomu, že si nepřeje ve vládě knížete Schwarzenberga, kterého pokládá za cizince, atd. atd. A sama TOP 09 do jiné koalice nechce.

Ale i když k předčasným volbám nedojde, nebude to mít jakákoliv vláda jednoduché, protože levice bude mít v Senátu poprvé ústavní většinu 49 hlasů - spolu s dvěma komunisty a zemanovcem Vladimírem Drymlem - a díky tomu bude moci vracet vládě nejenom její reformní návrhy, na které bude k jejich přehlasování vláda těžko hledat většinu 101 hlasů v Poslanecké sněmovně, ale bude mít vliv i na ústavní zákony, a může tím pádem bránit ratifikaci mezinárodních smluv i vysílání ozbrojených sil mimo Českou republiku i pobyt cizích vojsk na českém území.

A vzhledem k tomu, že komunisté mají v programu naše vystoupení z NATO, jak v sobotním Právu přiznal jejich předseda Vojtěch Filip, jsou takové kroky pravděpodobné, i když mají v Senátu jen dva poslance, protože mohou nesouhlas vyměnit za schválení nějakého jiného ústavního zákona.