Teď je hitem v mediích, protože číst o Ukrajině už nikoho nebaví, volba presidenta. Zájemců o křeslo na Hradě je přehršle. Já sice nevím, co je to „hršle“, ale co je to „přehršle“, vím. To je spousta. Hrad vábí různé kandidáty, protože každý, kdo nějakou dobu pobývá na Hradě, začíná mít pocit, že je tak nějak reinkarnací některého z králů či císařů, co z těch oken koukali na Prahu. Jo, a pak taky tato funkce přináší nekonečné množství báječných příležitostí, jak do složitého soukolí vládních snah „hodit vidle“, což báječně ovládal Václav Havel, a ještě Miloš Zeman.

Ovšem president nám může být z hlediska budoucnosti tak nějak ukradený. My máme daleko větší problém. Kdo bude příštím předsedou vlády. ODS sice stoupají preference, ale její koaliční partneři se propadají do bezvýznamnosti. Hledejme tedy dalšího předsedu vlády. Petr Fiala chodí po ostří nože, takže to zamyšlení není od věci.

Chce-li někdo skutečně býti pretendentem, tak ať se u mě přihlásí. Já sice nedělám politiku a nemohu zajistit zvolení, ale znám několik lékařů z blízké bohnické psychiatrické léčebny, a tak bych mohl zařídit, aby dotyčného vyšetřili. Na hlavu. Protože chtít se stát dnes premiérem ČR může jen osoba, která to nemá v hlavě úplně v pořádku.

Současný premiér Petr Fiala je zářnou ukázkou onoho starého přísloví, že si člověk nemá některé věci přát, protože by se mu mohly splnit. Pětikolce, jak se dnes říká vítězné politické sestavě, se vyhrát podařilo, avšak od té doby se jí drolí vládnutí pod rukama. Ani se není čemu divit. Z údajně pravicového předsedy vlády Fialy si už lidé dělají veřejně srandu. Na jeho politice je údajně „pravicové“ jedině to, že nosí kravatu a sako a káva se musí podávat přesně v 15 hodin.

Navíc, oproti našemu minulému předsedovi vlády Babišovi, který chtěl mluvit do všeho a strašně rád si povídal s lidmi, což mělo občas dosti děsivý dopad, Petr Fiala a jeho ministři většinou mlčí. Anebo vykládají naprosté nesmysly. Fiala navíc s intonací uspávače hadů. Korunu neschopnosti domluvy vlády s obyvateli pak dodávají, po měsících mlčení náhle se objevený šéf pirátů Bartoš a neuvěřitelná šéfová parlamentu Pekarová Adamová. Co slovo, to perla. I političtí podporovatelé této politické sestavy, pokud hovoří v televizi nebo v rádiu, se zmohou místo jasných argumentů pouze na to, že vykřikují různá bezobsažná píárová politická hesla. A já už jen čekám, až Petr Fiala, jako onen náčelník nádraží ve filmu „Ostře sledované vlaky“, otevře okénko do světlíku a vykřikne onu slavnou větu: „A inspektorská zahrádka je v prdeli!“ V jeho případě křeslo ministerského předsedy. Ono k tomu prostě jednou dojde, jen není jasné kdy. Zbožštění nového „zlatého telete“ (viz Bible), tzv. úsporného státního rozpočtu, nedopadne dobře. On si jistě myslí, že dopadne výtečně. Jako si to mysleli Topolánek a Nečas.

Současná vláda řeší důsledky covidu, a přitom nadává Babišovi, kolik rozházel peněz. Jako kdyby je jinde ve světě nerozhazovali lopatami. Ale přitom nějak nenápadně zamlčuje, co by bylo, kdybychom dnes měli takové platy a důchody, jaké byly v roce 2014, když Babiš nastoupil do vlády. Tehdy jsme měli průměrné důchody 11 050 Kč a průměrné platy 25 768 Kč, a nikoliv současných necelých 39 000. Vsadím sto proti jedné, že ceny pohonných hmot, elektřiny, potravin by byly plus mínus na stejné úrovni jako dnes. Ať bychom měli platy jakékoliv. Na světovou inflaci to má vliv jako „Vliv gama paprsků na měsíček zahradní“, jak zní titul jedné slavné divadelní hry.,

Takže se starými platy bychom jezdili, podle vlhkých snů zelených a pirátů, do práce na kolech všichni. Pokud bychom ovšem na ta kola měli! Večer bychom si doma svítili svíčkou. Aby nám zbylo na „zlevněný proud“, abychom se mohli dívat aspoň na televizi, když už máme doma zimu „jak v cínový rakvi“.

To, že žádný stát nemůže prosperovat a zbohatnout, pokud má chudé obyvatele, je věc, kterou, jak se zdá, Fiala a jeho vláda ani naši političtí komentátoři vůbec nechápou. Kdyby se někdy podívali do ekonomického dějepisu, zjistili by, že na to, že lidi je nutné dobře platit, aby dobře pracovali a dali pokoj, přišli už dávno v USA pan Henry Ford, vedení firmy Western Electric a náš Tomáš Baťa. U nás v hlavách pomazaných zní spíše starorakouské heslo, že „lid musí být chudý, ale čistotný“, což ovšem považoval za hovadinu už císař Josef II.

Když se něco ser…, tak se to pose… většinou všechno. Naše současná vláda neustále vykřikuje, že jejím největším problémem je zadlužení státu. To je však jen marketingové heslo, o čemž se přesvědčí každý, kdo si najde čas k nahlédnutí do tabulek zadlužení jednotlivých členů EU. https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/vladni-dluh-zemi-eu-loni-mirne-klesl-cesko-patri-k-nejmene-zadluzenym-40394629

A to nemluvím o zadluženosti USA a Japonska! To vykřikování, znějící každý den z rádia a televize, je jen pokračováním blábolení fanatického antibabišismu. Místo toho, aby mu vyčítali to, co skutečně zvoral, třeba EET pro živnostníky. I když nebyl takový šílenec jako politici ČSSD, kteří označovali živnostníky za příživníky a zloděje.

Babiš, miliardář a přítel jiných miliardářů a velkopodnikatelů, byl tlačen bývalou opozicí, mainstreamovými médii a udavači od pirátů a ze STANU v našem, ale hlavně Evropském parlamentu, do politické nečinnosti, takže skutečně zanedbal, či vůbec nemohl řešit, kde co. Nakonec v Bruselu odkýval kde co, co nás jako stát poškozovalo. Mohl to vzdát, ale po Čapím hnízdě a po politickém převratu uskutečněném policejně prokurátorskou dvojicí Šlachta – Ištván, to nešlo. Pokud nechtěl na 15 let „do tepláků“, byl nucen pokračovat v ekonomické politice předchozích vlád a kýval na nápady Anděly Merkelové, překládané do „bruselštiny“. Důsledkem toho jsme dnes napojeni na ruské plynovody a ropovody jako sele na prasnici. Ovšem Babiš jen pokračoval v tom, co u nás dlouhodobě probíhalo, tehdy však byla doba rozkvětu ekonomiky. Dneska to je, no však víte, kde. A za mnohé si bohužel můžeme sami. A naši nadšení eurohujeři.

Například v roce 2002, za vlády politických géniů Špidly a Grosse, pod dohledem Miloše Zemana, jsme celý svůj plynárenský systém prodali za babku německé firmě RWE Gas později přejmenovaná na NETGAZ, více najdete na https://www.net4gas.cz/cz/o-spolecnosti/historie

Také jsme dovolili RWE zrušit naše přímé smlouvy mezi ČR a Gazpromem a dalšími ruskými firmami dodávajícími energii z Ruska. Takže dnes Němci lacino nakupují od Rusů a draho prodávají nám. Dělat se s tím skoro nic nedá. Naše vláda slibovala po svém vítězství přímo zázraky, dnes se ale v ekonomice motá spíše jako natvrdlá hokynářka či soudruh v dobách bolševika, propagující heslo: „Šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí!“ Bohužel dnes není naše vláda schopna koupit ani zásobníky plynu na našem území.

Mimo jiné jsme prodali také celý náš petrolejářský průmysl Polskému Orlenu. A bez dodávek paliv z bývalého Slovnaftu, dnes části maďarské divize Downstream skupiny MOL, jsem namydlení. Což uznala i Unie a milostivě nám povolila do prosince 2023 brát paliva ze Slovnaftu. Tam se zpracovává ruská nafta z Družby, na kterou si Orbán dohodl s Putinem vynikající, cenu. Ale nám vše prodává za nejvyšší ceny na volném trhu.

Když se nedávno vrátil Petr Fiala z Bruselu, jásal, jak jsme na to vyzráli, že Orbán nedovolil zastavit dodávky nafty potrubím Družba. A naši věrní přátelé v Bruselu nám laskavě dovolí kupovat ruskou naftu do prosince 2023, co ale bude potom, neví nikdo. Ani největší šílenci si nemohou myslet, že do té doby budeme napojeni na nějaké jiné západní ropovody (mimo IKL postavený za Klause), anebo že bychom dokázali do Česka efektivně dopravovat zkapalněný zemní plyn.

Obávám se, abychom nedopadli, až vypadne plyn a nafta, jako soudruzi, když v noci z jednatřicátého prosince 1978 na prvního ledna 1979 uhodily arktické mrazy. Pro mladší čtenáře jen připomenu (něco o tom vím, v té době jsem dělal vedoucího provozu tepelných zařízení). Bdělí a ostražití soudruzi, kteří ještě začátkem prosince připravovali různá „opatření“ a měli rozpracovány různé „krizové plány“, dopadli tak, že když zamrzlo uhlí na lodích, v přístavech a skladech, museli povolat armádu. Ta tehdy ještě měla 200 tisíc vojáků a tisíce nákladních automobilů, takže rozvážela hnědé uhlí po republice. Když jsem jel prvního ledna z chalupy domů, tak jediná stanice, která se dala chytit na autorádiu byla Svobodná Evropa, protože soudruzi museli, myslím že prvně od roku 1953, vypnout rušičky. Školy byly zavřené, nemocnice omezily provoz a pro české dětičky večer před 19. hodinou vysílala západoněmecká televize české večerníčky, protože i televize, ten mocný nástroj propagandy, vysílala jen, tuším, tři hodiny. Až nám zavře EU přívody ropy, zakáže dovážet benzin a naftu ze Slovnaftu, patřícímu skupině MOL, protože půjde o zahraniční obchod, tak si budeme říkat, jak kdysi Dana Medřická v roli zdravotní sestřičky v seriálu „Nemocnice na kraji města“, když se dozvěděla, že primář Sova má jet do vesnice jménem Pihel: „I do Pihele tmavýho.“ Správně. Právě tam míříme.

Díky tzv. velké protikorupční revoluci, kterou zde rozpoutali všelijací místní i zahraniční aktivisté a pomatenci, na jejichž vlně se svezl také Babiš, nelze v podstatě u nás nic rychle zařídit. Dokonce ani rozdat peníze těm nejpotřebnějším, došlápnout si na největším „keťasy“. Slovo „keťas“ pochází z německého názvu (Kettenhändler – obchodníci, kteří si z bídy první světové války vytvářeli obrovské zisky na úkor těch nejchudších a na úkor státu). Jinak nelze, pokud nechci použít hrubější slova, nazvat mezinárodní olejářské firmy. Stejně tak ovšem fungují i všechny zahraniční banky, prakticky u nás všechny banky, které dosahují několika set procent zisků, a vláda se obává, jakkoliv do tohoto systému šťouchnout. Ani se nedivím, když je jasné, že Petr Fiala ekonomice vůbec nerozumí, a ministr Síkela pochází z Erste Group Bank AG.

Dalším malérem, který s naftou a plynem těsně souvisí jsou šílené ceny elektrické energie. Vláda nemá odvahu říct, že kdybychom odstoupili od dohody o prodeji veškeré naší elektrické energie přes burzu v Lipsku, kde prodáváme za pětikorunu a kupujeme za pětadvacet, mohli by nám Němci, tedy německá vláda na základě nátlaku německých, ale i dalších západoevropských firem, prostě přestat prodávat plyn. A pokud nebudeme mít plyn, a to se může stát, přestože si myslí kdekdo, že se to stát nemůže stejně jako Putinova agrese na Ukrajinu, prostě se náš průmysl zhroutí. Eurokomisařka Jourová sice prohlásila, že EU dokáže zajistit plyn odjinud, sice dražší, ale dokáže! Bohužel neřekla, jak by ho chtěla komise dopravit do Čech a na Slovensko. Když tak od vlády poslouchám všechny ty vyprávěnky, jak kdo co zařídí a různé jiné plány, které jsou spíše chimérami, jde na mne děs. Ta německá Energiewende, která sice dopadá na celou EU, ale především mimořádně silně na nás, připomíná onu starou ironickou hlášku o tom, že „ta zkratka je sice delší, ale o to je horší“.

Problémů, co musí řešit současná vláda je tolik, že by to vydalo na tak strašně dlouhý článek, že by to ani nikoho nebavilo číst.

Dokud budeme podporovat Ukrajinu, což momentálně zlepšuje pohled Západu na ČR, a pokud bude pokračovat válka, bude mít Petr Fiala alespoň částečnou podporu z Bruselu a USA. Ovšem na jak dlouho? Dneska jsem četl, že už i New York Times uvažuje, že by se mělo jednat, že konec války a následná pomoc Ukrajině bude levnější než pokračování války. Takže jakmile ta válka skončí, či vypukne někde jiná, pro Západ a média zajímavější, zůstane v tom naše vláda, tak jak jsme jako kluci říkali: „Jako Venca Rákos. Po kolena v bahně.“

Konec první části