Doplňující volby v USA, pád předsedy CSU, zvolení Chalánkové či Kubery ukazují, že politika je o prosazování zájmů. Kdo chce zastupovat všechny, nezastupuje nakonec nikoho. A kdo se zalekne mediálního mainstreamu, nepomůže si.

Politika je o prosazování zájmů, ne soutěž v zaujímání „správných“ postojů. Cílem politiky je s těmito, často protichůdnými, zájmy pracovat. Hledat kompromisy, nalézat nejmenší společný jmenovatel, odstraňovat nebo mírnit největší společenské rozpory.

Je realitou stávajícího Západu, že drtivou většinu médií, humanitních fakult universit i korporátního businessu drží představitelé nové levice. A to přesto, že názory nové levice jsou ve společnosti výrazně menšinové. To, že názory konzervativnější většiny společnosti jsou mediálně výrazně upozaďovány, neznamená, že neexistují.

V amerických doplňovacích volbách do Kongresu Demokraté nepřekvapivě získali Sněmovnu representantů, republikáni uhájili Senát. Zajímavá je však struktura zvolených kandidátů. Ti republikáni, kteří podporovali Trumpa, zpravidla uspěli. Ti, kteří se od něj z oportunistických důvodů odtahovali, prohráli. Rovněž prohráli všichni demokratičtí senátoři dříve zvolení v konzervativnějších státech, kteří se podíleli na nedůstojné štvanici na soudce Kavanaugha. Pokud se někdo v politice chová oportunisticky ve stylu kam mediální věrchuška, tam plášť, voliči to poznají.

V Německu zase v bavorských zemských volbách dopadla CSU nejhůře v dějinách. Krátce na to v politice končí její dlouholetý předseda Horst Seehofer. Proč končí on, jediný hlas rozumu na migraci v německé vládě? Protože to byl pes, co štěkal, ale nikdy nekousl, ale vždy zatáhl ocas a zacouval! Občas řekl, že král je nahý, čímž rozzuřil mainstream, ale reálně neudělal nic. Pokorně se do toho mainstreamu opakovaně vracel. Takže to dopadlo, jak dopadnout muselo. Nelze sedět na dvou židlích.

A pojďme k nám domů. V senátních volbách na Prostějovsku vyhrála Jitka Chalánková. Kdysi místopředsedkyně TOP09, která si dovolila mít odlišný názor na muslimskou migraci než vedení strany a razantně se postavila za práva jedné české mámy proti norskému Barnevernetu. To si dovolila moc! Takže o funkci v TOP09 rychle přišla. Primární volby v TOPce na Prostějovsku sice vyhrála, ale následně se od ní TOP09 veřejně distancovala. Paní Chalánková pak vyhrála jako nezávislá. Na Prostějovsku to byly signální volby o TOP09! Strana, co má v názvu i ve stanovách konzervativismus se veřejně zřekla konzervativních myšlenek a rozhodla se sedět „na mediálních bodácích progresivistické levice“ a výsledek se dostavil.

A poslední příklad. Předsedou Senátu byl zvolen Jaroslav Kubera. Je to nepřehlédnutelná postava naší politické scény. Ani jeho nejzarytější ideový odpůrce nemůže doložit za jeho mnohaletou kariéru jediný čin, vyjádření, hlasování, kdy by Jarda Kubera jednal oportunisticky! Ani jedno! Co na srdci, to na jazyku. Tak vždy jednal i hlasoval. Nikomu se nepodbízel. A nakonec měl v tajné volbě větší koaliční potenciál, než všichni ti mediální miláčci bez chuti a bez zápachu, u kterých nevíme, co si vlastně myslí.

Základem prohry v politice je kapitulace vnitřní. Kdo chce zastupovat všechny, nakonec nezastupuje nikoho.