Naprostá většina občanů si přeje, aby se změnily poměry, které vládnou několik posledních let. Zjednodušené by se daly shrnout, že se politici a ovšem nejen oni snaží vybydlet Českou republiku, které vládnou a kde také žijí.

Je to nápadné. I když se životní úroveň značné části lidí snižuje, i když se omezují veřejné služby, přesto neubývá nesmyslných veřejných zakázek, kde se peníze podivuhodně ztrácejí.

Na jedné straně se propouští, snižují důchody i další sociální dávky a zvyšují se poplatky v nemocnicích, vedle toho se nadále provádějí nesmyslné a předražené stavby, jakými jsou například prohlubování Vltavy u Hluboké nebo likvidace starých ekologických zátěží tam, kde nejsou, například na jižní Moravě u stejnojmenné řeky. Případně může jít o stavby, které mohou něčemu prospět, jsou ovšem předražené a nesmyslně se protahují, například železniční tunely na IV. koridoru nebo dálnice D8 přes České středohoří.

Peníze z takových staveb mizí bez kontroly na bankovních účtech zúčastněných stavebníků i představitelů veřejné správy, tak zní všeobecné přesvědčení.

Právě tyto poměry by se měly změnit, o tom nemá průměrný Čech nejmenší pochyby. Naštěstí se zdá, že se právě teď začínají měnit. Nejnápadnějším signálem změny je pochopitelně zatčení středočeského hejtmana Davida Ratha, který byl přistižen se sedmi miliony korun v krabici od vína. Dramatický policejní zásah a volný pád donedávna mocného muže upozornily všechny, že se něco děje, zároveň však zakryly řadu dalších událostí, které fakticky nejsou méně důležité.

Policejní agenda obsahuje další případ, totiž vyšetřování stavby děčínského mostu, která je dlouhodobě považována za jednu z nejskandálnějších dopravních zakázek. Vyšetřovatelé obvinili manažery stavebních firem Viamont a Energetické a dopravní stavby, kteří podle nich po roce 2008 vyúčtovali padesát milionů za služby, které nebyly provedeny. Prozatím jde o případ krácení daní, zřejmě z toho důvodu, že se daňový základ snížil o náklady na práce, které nebyly provedeny.

Na příběhu je zřejmě nejzajímavější, že firmu Viamont vlastnil tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček a že společnost Energetické a dopravní stavby patří dvěma politikům ODS, kteří bývají označování za kmotry, tedy Patriku Oulickému a Alexandru Novákovi. Pozornost zaslouží také fakt, že neexistující práce museli převzít manažeři státního investora Ředitelství silnic a dálnic.

Policie se zřejmě zajímá o kmotry s ještě větší intenzitou než o hejtmany, protože například zjistila, že se zcela nepochopitelně objevily desítky milionů na účtech manželky Pavla Dlouhého, který je označován za šedou eminenci jihočeské politiky.

Ovšem ani hejtmani nemohou být v klidu, protože mezi obviněnými z Rathova případu je obchodní ředitel společnosti Puro-klima. O této společnosti je známo, že dodávala přístroje řadě dalších krajských nemocnic a že přinejmenším v některých případech byly tyto přístroje předražené.

Ve čtvrtek doputovalo na Vrchní státní zastupitelství v Brně trestní oznámení. Podala ho regionální strana Severočeši.cz na dotační úřad, který rozděluje evropské peníze v Ústeckém a Karlovarském kraji.

V obsáhlém materiálu Severočeši dokazují, že systém na rozdělování dotací byl od začátku vybudován jako zástěrka k tomu, aby se dvacet miliard určených pro období 2007-2013 rozdělilo známým regionálních politiků, kteří o všem rozhodovali.

Zároveň probíhá na dotačním úřadě v Ústí kontrola Evropské komise a první neoficiální zprávy naznačují, že úředníci z Bruselu nejsou příliš spokojeni. Pokud dojdou ke stejnému závěru, jako strana Severočeši.cz, pak se nejen definitivně zruší ústecký dotační program, ale věci naberou rychlejší spád, až se budou hledat viníci.

Přitom podezření, že se v Česku krade v nebývalé míře, neprověřují pouze policisté či opoziční politici. Stejný dojem získala také Evropská komise. Když její předseda José Barroso oznámil při setkání s premiérem Petrem Nečasem, že do Česka nepošle ani korunu, dokud se nevyjasní, jak se vůbec výdaje hrazené Bruselem v Česku kontrolují, tak to nemyslel jako formalitu. Nakonec vycházel ze zprávy Evropského účetního dvora, podle níž se v celém Česku kontroluje pouze formálně, aby se učinilo zadost evropským předpisům.

Dnes už není pochyb, že podobných případů bude přibývat, a že se tedy události dávají do pohybu. Fakticky to znamená, že praxe předražených zakázek s marží až v desítkách procent pro některé politiky a podnikatele může skončit. Co se však dál stane konkrétně, je velice těžké předpovědět. Policie neohlašuje své příští kroky ze zcela pochopitelných důvodů, komunikace mezi Evropskou unií a Českou republikou také nefunguje, respektive tuzemští politici zakrývají, o co v ní jde.

Zatím tedy čekáme, ovšem tento přístup nedává velký smysl. Nevýhodou demokracie je skutečnost, že si lidé vládnou sami. Pokud náhodou předají pravomoc těm, kteří si to nezaslouží, pak by se měli snažit, aby našli někoho jiného. Zatím se ale noví zástupci občanů nehledají, ostatně v tomto směru není k dispozici ani velká nabídka. Vzniká tak problém, který je přinejmenším stejně aktuální jako otázka, koho policie obviní příště.