Strana nevoličů. Tak se ve skutečnosti jmenuje vítěz voleb do Evropského parlamentu (EP). Potvrdily sílu tradičních uskupení (ODS 32 %, ČSSD 22 %, KDU/ ČSL 8%, KSČM 14%) a rozklad zelených, kteří měli k „lidskoprávní“ tematice logicky nejblíž.

O hlasy romských voličů nejvíce usilovala Strana zelených (SZ), z níž Martin Bursík učinil spojence ODS. Jako jediná zařadila na svou listinu Romku Lucii Horváthovou, která nasbírala přes 1000 preferenčních hlasů. Před volbami obdržela řada nevládek maily od Kateřiny Jacques, kandidátky č. 2 na listině SZ, v nichž představovala svoje aktivity na poli lidských práv. Ve prospěch SZ mezi „lidskoprávními“ a romskými aktivisty také působil její ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb, stejně jako kandidatura chartistky Jiřiny Šiklové a bývalého emigranta Milana Horáčka, přítele Romů v minulém EP.

Ke SZ konkurenční Demokratická strana zelených (DSZ) soustředěná kolem mediálního podnikatele Jaroslava Soukupa z romských aktivistů nestihla na kandidátku přivést nikoho, zájem nekonformní mládeže a stoupenců multikulturní společnosti k ní však přitáhl proslulý sociolog a publicista Jan Keller. Nutno říct, že Kellerovo znechucení z Bursíkovy SZ (kterou kdysi podporoval) muselo být nesmírné, protože jakémukoliv většímu angažmá za politickou stranu se dosud vždy vyhýbal.

Kandidatura třetí skupiny, hnutí Zelených, byla oproti tomu spíš už jen upozorněním přátel Jana Beránka a Jakuba Patočky, že zde ještě jsou. „Lidskoprávní“ tematiku na jejich listině zastupoval bývalý senátor Martin Mejstřík, muž jediného tématu – zakázat, zakázat, zakázat KSČM.

Výsledky (SZ 2 %, DSZ 0,6 %, Z 0,15 %) vypovídají jasně. V roce 2002 tu byla naděje a chuť do práce, teď zde leží trosky. Nový předseda SZ Ondřej Liška už nyní hledá pro stranu jinou tvář a podzimní kandidátku partaje jistě několika Romy vyzdobí. Otázkou ovšem je, kolik „multikulturních“ voličů na tento pragmatický špek znovu skočí.

Text vychází v listu Romano hangos č. 9-2009 na www.srnm.cz