Rio de Janeiro a s ním celá Jižní Amerika budou v létě 2016 prvně hostit olympijské hry. Pro hlavní město samby, pro fotbal a nadšeného Pelého, pro celý jihoamerický kontinent budou olympijské hry velkým sportovním svátkem. Vzpomene si při této příležitosti někdo na herce Třísku v symbolicky chybném šermířském postoji v „národním týmu“? Na megaboardy usvědčující všechny normálně, šetrně a třeba i zeleně přemýšlející Pražany, kterým bylo dáno najevo, že kdo není s „národním týmem“, není Čech? Vzpomene si někdo na všechny sliby primátora Béma, od referenda až po podivné a nevěrohodné rozpočtové studie?

Při jepičím životě českých politických průšvihů, při lhostejnosti ke slibům, při absolutním nedostatku schopnosti cokoli vyšetřit a stanovit kdo za co nese odpovědnost a kam se co podělo, stojí za to si tento z mnoha podivných „projektů“ dnešní pražské radnice připomenout.

Kdysi, v roce 2001 to byl Jan Kasl, koho zaujal nápad propagovat Prahu tím, že by se mohla ucházet o olympijské hry. A byl to právě Jan Kasl, který rychle dospěl k pochopení, o jak velký nesmysl by se mohlo jednat. Jeho myšlenku později oživil primátor Bém. V době, kdy na Strahově stále trůnil největší stadion na světě, kdy si Jiří Paroubek začal myslet na národní fotbalový stadion, pomyslel Bém na olympiádu a prohlásil, že udělá osobně všechno. „Praha udělala ustavením olympijské komise první formální krok směrem ke kandidatuře na pořádání LOH v roce 2016 nebo 2020. Předsedou komise byl zvolen Pavel Bém, místopředsedy náměstek primátora Petr Hulinský a předseda ČOV Milan Jirásek.“

V březnu 2007 pražští radní schválili prvních 15 milionů společnosti Praha olympijská. Už v říjnu žádala společnost dalších 30 milionů. „Peníze potřebujeme, abychom mohli zaplatit vypracování odborných studií, analýz a posudků, které slouží jako podklad pro vypracování olympijského dotazníku," řekl Aktuálně.cz mluvčí společnosti Praha olympijská Karel Tejkal. Karel Tejkal uvedl i následující rozpočet společnosti na rok 2007: Úsek financí a správy majetku 13 200 000 Kč, Úsek PR a marketingové komunikace 19 604 600 Kč, Úsek procesu kandidatury 12 000 000 Kč, celkem 44 804 600 Kč.

Nakonec, než se nejprve Olympiáda odložila na 2020, a poté zastavila úplně, se objevila informace o tom, že dosavadní náklady činily 69 milionů korun. A lze odhadnout, že jde jen o přímé náklady, co se asi dělo s cenami a transfery pozemků a dalších věcí si lze jen domýšlet. LN uvedly informace o tom, jak byla tato částka rozdělena. Padesát devět procent nákladů spadlo například do kategorie „služby“. „Ve službách jsou hlavně náklady na zpracování jednotlivých studií, na základě kterých jsme mohli vyplnit kandidátské dotazníky,“ vysvětlil Karel Tejkal, mluvčí Prahy olympijské. „Museli jsme vyřešit zabezpečení akce, životní prostředí i dopravní obslužnost,“ dodává. Sedmnáct procent nákladů si vyžádala kolonka „osobní náklady“. Podle Tejkala šlo hlavně o platy. „Praha olympijská byla normální firma, která v době, kdy se vypracovával dotazník, měla osm zaměstnanců. Náš šéf Tomáš Petera bral, pokud se nepletu, přes sto tisíc korun,“ prozradil Tejkal. „Od 1. ledna se ale platu vzdal, stejně jako já.“ Pavel Bém vynaložených peněz nelitoval, sedmdesát milionů se podle něj rozhodně neztratilo. „Díky těmto penězům proběhly důkladné rozvojové urbanistické studie. Ty se staly základem nového konceptu územního plánu. Samotné uchazečství bylo také předmětem slušné reklamy. Marketingová hodnota té kandidatury je obrovská,“ hájil smysluplnost akce primátor. Opravdu? Sedmdesát milionů?

Vzpomene si navíc někdo, že počátkem ledna 2008 schválila vláda Mirka Topolánka garance, i když ne finanční, na konání Olympiády v Praze v roce 2016? Lidovci a zelení byli proti, koho to ale trápí.

70 milionů – představme si sportovní vybavení pražských středních škol, tělocvičny, šatny, hřiště. Nebo granty pro malé žákovské a dorostenecké sportovní oddíly, kde nejde o vrcholový sport, ale třeba prevenci drog, což by si Pavel Bém snad mohl pamatovat. Těchto 70 milionů ale nikdo nevrátí pražským středním školám, které financuje magistrát, pražskému sportu, pražským sociálním službám, třeba umožňujícím snížit počet bezdomovců na ulicích, nebo třeba .... dotací 70 milionů dopravních lístků.

Je dobře, že projekt byl zastaven jen na 70 milionech, je dobře, že Pražané chtěli pražské referendum, je dobře, že se Bémovi nepodařilo vypsat referendum celostátní. Ušetřili jsme více než 130 miliard korun, přičemž odhadovaný výnos z her by byl 25 miliard korun…. A kdo nevěří, ať se podívá na liberecké mistorvství v klasickém lyžování, a to šlo o mikropodnik, sníh byl a zkušenosti také ...

Bylo dost věrohodných hlasů a podkladů, aby se dopředu dalo mimo pochybnost určit, že olympiáda v Praze je totální nesmysl a Praha olympiádu ani nemůže získat. Základní a solidní analytické finanční poznatky z Vancouveru, Atén a Londýna jasně ukázaly, že olympiáda je pro ně nevýhodná a vede k jejich hlubokému zadlužení. Na tyto skutečnosti kvalifikovaně upozornilo i několik pražských zastupitelů v roce 2007 a 2008 (Ryšlinková, Witzany, Reedová). Autonomní expertizu bylo možné kvalifikovaně zpracovat za pár set tisíc, možná milon či dva. Proč se muselo promrhat nejméně 70 milionů rozhodnutím pražských radních? Qui bono?

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autorka je předsedkyní Evropské demokratické strany