V Hospodářských novinách hned prvního dne školního vyšla polemika mezi Janem Balcarem v dresu ČSSD a senátorem Bártou, takto v dresu lidoveckém. Nešlo o nic menšího, než o hodnocení kroku Miroslava Kalouska a jeho kotrmelce smrti na pozici národněfrontovního sbratření všech tří zakladatelských stran.

Stručně řečeno, pan Balcar (Nekamenujte Kalouska...) tvrdí, že v náručí obou rudých bratrů by se lidovci měli jak prasátko v žitečku a pokud by využili jejich vzájemné rozpory a postavili by je proti sobě, měli by skvělou šanci rozložit ono spojenectví zevnitř a ještě na tom vydělat, kdežto takhle mají utrum. Pan senátor Bárta (který za pár dnů bude potřebovat každý hlas pro uhájení svojí senátní sesle) je lstivý stejně jako jeho oponent (...ale jeho sebevražda byla zbytečná). Tvrzení expředsedy o ušlechtilém motivu onoho skoku považuje za hotovou věc a hned volá: "Nedopusťme ústavní většinu ODS a ČSSD v senátu! Volme každého, kromě nich! Ústavní většina ODS a ČSSD i v horní komoře, to by teprve bylo ohrožení … (nechť si ctěný čtenář dosadí, čeho se nejvíc bojí)!"

Kde zůstává pravda v této polemice? Požadavek na změnu volebního systému, od voleb mnohokrát veřejně vyslovený, byl požadavkem ČSSD, nikoli ODS. V povolebních jednáních nebyl prvkem dohody, ale prvkem zásadní nedohody, sochorem, který se Jiří Paroubek snažil nacpat mezi ODS a obě zbývající strany trojkoalice. Pan farář s lehkostí přechází pokus o koalici s komunisty, i když jen tichou, krok Miroslava Kalouska bagatelizuje a jeho údajný motiv omlouvá.

Pravda kouká jako šídlo z pytle. Sociální demokracie zkouší hledat most přes propast, kterou sama vykopala svojí přítulností ke komunistům, zatímco pan senátor Bárta se snaží "nenápadně" dělat kampaň před volbami a jeho problémem není bratr Kalousek, ale oněch několik spoluuchazečů na obvodě 29. U obou pánů je jejich chování pochopitelné. Dělají svoji práci ve svém vlastním zájmu. Méně pochopitelná je úroveň redakční práce novin, které samy sebe považují za vlajkovou loď novinářské serióznosti a měly by dbát na to, aby v "polemice" vystupovali lidé názorů, které si odporují, nikoli se doplňují.

Při ověřování podkladů pro tuto glosu jsem krátce zavítal i na stránky KDU-ČSL. Do očí mne udeřil sobotní rozhovor s Miroslavem Kalouskem v Právu: Zůstávám antikomunistou!