Je Trump Babišův trumf?

Premiér Babiš nasadil – použijeme-li cyklistickou terminologii – k trháku a návštěvou Bílého domu se vzdálil svým politickým souputníkům, ale i protiputníkům. O tom, jak zmátl mnohé mediální glosátory, není možno dostatečně poreferovat, protože zmatek ještě asi poroste. Zkusme se tedy nad některými momenty návštěvy českého premiéra Babiše u amerického prezidenta Trumpa zamyslet trochu jinak.

Osamocená návštěva?

Někteří Neználci soudí, že tato návštěva vrcholného českého politika v centrále CIA, která přitahuje více pozornosti než celý Bílý dům, byla ojedinělá či snad dokonce unikátní. Takové komentátory nečtěte, jsou zadarmo drazí. Žádný úřadující český premiér v Langley (CIA) sice nebyl, ale někteří členové české vlády již ano, a to dokonce před více než dvaceti roky. Konkrétně Pavel Bratinka a Jan Ruml.

S tím se ale pojí významný rozdíl. Nebyli doprovázeni ředitelem BIS, nýbrž podle zvyklostí ředitelem české rozvědky ÚZSI, tehdy Oldřichem Černým. A tato okolnost právem vzbuzuje největší pozornost.

Popletl to premiér, protože neví o zákonné působnosti zpravodajských služeb? Nebo se mu vnutil superagilní ředitel kontrarozvědky BIS, který tak kromě do školství už fušuje i do zahraničních vztahů? Nebo snad premiér chce tímto tahem naznačit, že jsou ve hře nějaké legislativní postupy a civilní rozvědka, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace, která má tuto agendu ve svém portfoliu, už nemá budoucnost?

Pragmatik Trump

Každopádně můžeme konstatovat, že všichni ti, kteří se na Babiše snaží vylévat kýbly lustračních pomyjí, jsou jeho pozváním na nejvyšší úrovni vyhozeni z konceptu. Ono to ale bude možná tím, že americká administrativa má o celém Babišově případu lepší informace, než čím se snaží někteří fejkometčíci otravovat domácí atmosféru. Američané asi vědí, že slovenské soudnictví, ve snaze vyhovět některým českým kazišukům a nějak poškodit Babiše, vyrobilo dokonce díru do slovenského právního rámce.

Ex post zrušilo ustanovení zákona, podle kterého se mohl slovenský občan bránit proti – podle jeho názoru – nespravedlivé evidenci v registrech Státní bezpečnosti, a nenahradilo to žádnou jinou možností. Takže občané Slovenska jsou nyní – kvůli zběsilému postupu slovenského soudnictví – v této oblasti bez zákonné ochrany. Velmi dobré vysvědčení pro stát EU!

Toto vše asi americká administrativa ví, a je seznámena i s tím, z čeho je Babiš viněn – a nevadí jí to. Přece jenom bychom se měli občas něčemu z té Ameriky přiučit.

Bezpečnostní omáčka

To jsou ve skutečnosti ale jenom marginálie. Podstatou celé návštěvy je podle všeho pomoc americkému hospodářství. V energetice, ve výpočetní technice a ve zbrojním průmyslu. Pak by Babišova cesta nejdřív do Langley měla smysl. Tam je nutno Babiše nejprve postrašit, jak hrozné bezpečnostní důsledky by měly odchylky od „americké cesty“, aby pak na prezidentova hřejivá a uklidňující slova byl již „předvařen“ a v pravém slova smyslu byl k nim vnímavý (to znamená, nepřemýšlel o nich, ale řídil se jimi).

Existuje ale určitá naděje českého státu a jeho suverenity, že nevymění dobrovolně v historicky krátké době jednu ohlávku za druhou, a že bude aspoň trochu vzdorovat. Je totiž možné, že ty české „smějící se bestie“ prokážou svou „resilienci“ (hojně frekventovaný módní termín, znamenající odolnost a schopnost vrátit se do původní formy a nabýt původních vlastností). Nelze vyloučit, že člověk Babišova typu vyhodnotí ty všemožné tlaky (česky masáž, kartáč či šampón) jako přepísknuté a zabejčí se. Alespoň v něčem. To by byla pěkná oslava stoleté státnosti!

Energetika First

Nejčastěji se jako vlastní účel návštěvy zmiňuje energetika, tedy dostavba Temelína. Odborníci, kteří koutkem oka přihlížejí i ke geopolitické realitě, si nedovolí doporučit dostavbu péčí RosAtomu, ale přiklánějí se k jihokorejské variantě, která má dobré reference z nedávno realizovaných zakázek na Středním východě.

U této varianty by měl premiér setrvat a obstát, i kdyby trestněprávní orgány opět vtrhly na Úřad vlády (jako v případě Nečase, jen co se vrátil z Ruska s pozitivnějším náhledem na RosAtom), i když jako avizo možná již „vyslaly signál“ aktuálním zástupným přiškrcením Faltýnka (je ta časová koincidence opravdu náhodná)?

Huawei fuj!

Další strašidelné story jistě Babiš vyslechl ohledně těch zlých Číňanů, kteří si – zřejmě na rozdíl od Američanů – nechávají ve svých součástkách „zadní dvířka“, o kterých vědí jenom oni (a vám se může stát, že když v noci nevypnete počítač, budou se vám nenápadně procházet i v ložnici, pane premiére!).

V této – z české strany skutečně velmi nevydařené – kauze ale málokdo řekl, že když nemáme brát Huawei, co tedy máme kupovat? No přeci americkou výpočetní techniku! A to v ní nejsou ta zadní dvířka? Určitě ne, Američané nic takového nedělají. Pointa totiž zní, že stejně skoro všechny součástky pocházejí z Číny!

A tak jako u nás převládá montování aut nad jejich výrobou, ze Spojených států se stává montovna čínské výpočetní techniky. A od nás by bylo hezké, pravil možná Trump Babišovi, kdybychom těm Američanům dali šanci si taky něco vydělat. I když, pravda, bezpečnostně v tom nebude žádný rozdíl. Možná jen ten, že Číňani budou mít přístup k našim datům přímo ze součástek, kdežto Američané formou specifických servisních přístupů.

No, a pak že nejsme důležití!

Fort Ivanka

To bude asi třetí masážní téma. Rusové nás strašně ohrožují, protože mají agresivně dvě vojenské základny v zahraničí, kdežto státy NATO jich mají několik set, a stejně to té příšerné ruské hrozbě odolat zřejmě nestačí. Bylo by potřeba ještě cosi v Brdech. Podívejte se na Poláky, vezměte si z nich vzor! Základnu chtějí, a že si ji budou sami rádi platit!

No, to bude zajímavé, nakolik se touto masáží osvěží Babišova historická paměť. Mohl by si totiž vzpomenout na koncentrát všeho hnusu, dopis 99 pragováků z roku 1968, kterým zvali cizí vojska do naší země.

Ukáže se pak, zda je premiérem novodobých pragováků, anebo suverénního národa, který se nedá jen tak vyděsit, Už proto, že umí počítat. Mírumilovní Američané dají na zbrojení desetkrát tolik co agresivní Rusové? Račte prosím věšet bulíky na nos někomu jinému, toto je skutečně nedůstojné!

Nota bene, prestižní americký geoanalytik George Friedman ve své knize „Příštích sto let“ napsal, že Spojené státy vznikly válkou, žijí válkou a jejich budoucnost spočívá ve válce. A tamtéž před deseti lety již napsal, že ruské akce v blízké budoucnosti budou sice vypadat jako agresivní, ale v podstatě budou obranné. Tolik skutečný odborník.

A lidová moudrost k tomu také něco přidává, totiž vtip o madame Gunhildě G. Greenwaldové, která se na večírku nadýmá: „Pocházím ze starého dobrého rodu. Prapradědeček bojoval s rebely v Gettysburgu, pradědeček s Němci u Verdunu, dědeček s Japonci v Guadalcanalu, otec se severními Korejci, manžel ve Vietnamu a syn v Afghánistánu a v Iráku!“ Madame Coopermanová se zděsila: „Migot, copak vašinec nedokáže vůbec s nikým vyjít?“

Krásné boty

Když už jsme najeli na lehčí notečku, musíme ještě zmínit, že přijetí Donaldem Trumpem, byť je to americký prezident, skutečně asi nepatří mezi nejvyšší pocty, jakkoliv může přinést zážitky, které jsou svým specifickým způsobem nanejvýš pozoruhodné.

Babišova manželka se s reportéry podělila o vzrušující zážitek, když uprostřed státnické návštěvy na nejvyšší úrovni pochválil americký prezident boty českého premiéra.

To ale není žádná pocta Babišovi, ani výsada, ani nic, to jsou jen meze duševního obzoru amerického prezidenta!

Michael Wolff ve své knize „Oheň a hněv (uvnitř Trumpova Bílého domu)“ popisuje scénku, kdy egyptský prezident Sísí prezidentu Trumpovi „foukl pod pytlík“, pravě: „Jste jedinečná osobnost, která je schopná dokázat nemožné.“ Trump Sisímu odpověděl: „Líbí se mi vaše boty. Páni, to jsou boty, chlape!“

Zkouška ohněm

Lépe snad svého premiéra otestovat nemůžeme, než ho takto nechat projít mezi Scyllou a Charybdou. Jaký se nám vrátí? Bude s ním ještě řeč? Bude s ním naopak více řeč? Přijede a řekne „pojďme dělať už konečně něco pořádného“?

Nebo s ním nebude řeč už vůbec? Co když na něj Koudelka, ředitel BIS, vyzkouší cestou své „nesovětské“ pedagogické metody? Vrátí se nám Babiš vykovaný?

Děsí mě totiž vzpomínka na televizní dokument „Český mír“ (režisérů Klusáka a Remundy), o sporech kolem případné instalace amerického radaru v Čechách, v němž herec Jiří Krytinář pohovořil takto:

„Já jsem nedávno točil Letopis Narnie s Američanama, je to krásná pohádka, tam jsem poznal mentalitu amerického lidu a mohu říci, že to jsou skvělí báječní lidé. Proto se taky zodpovědně stavím za vybudování radaru, poněvadž nás se to především týká a týkat bude, poněvadž pakliže chceme žít bez války a bez nějakých stresů, tak ten radar by tady měl být.“

K tomu se spontánně připojil Ladislav Smoljak: „První moje náklonnost k tomu, abych věřil, to je užitečná věc, je, že jsem proamerický. Jaksi zásadně. Mě strašně iritují ty protiamerické nálady.“ (Na vysvětlenou: Filmové konto tohoto „zásadního proamerikanisty“ za minulého, protiamerického režimu, podle československé filmové databáze čítá 3 televizní pořady, 16 filmových rolí, 8 režírovaných filmů, 10 realizovaných filmových scénářů.)

Takže se nechme překvapit, co přinese Babišova návštěva. Ať tak či onak, určitě to bude důležitá zkušenost pro budování naší státnosti. Nebuduje ji totiž nikdo jiný, než my. A zatím toho můžeme velmi mnoho, ale normalizační mračna se nad námi začínají stahovat. Obstojíme tentokrát?

 PL, 9.3.2019