Naše politická scéna je všechno jiné, než šeď všedního dne. Neuplyne snad ani den, abychom si nevyslechli nějaký zásadní projev mužů a žen října (myšlen ten 2025, ne ten Rudý, což byl vlastně listopad, ale kdo by řešil tyhle banalitky).

Máme ještě v paměti vánoční rozhovor pana Andreje s panem Donaldem. Je téměř jisté, že po následných událostech ve Venezuele se tehdy president USA ujišťoval, že v případě vyzobnutí Nikiho Madura z ložnice spolu s jeho ženou nezaútočí našich 6 půjčených grippenů na Spojené státy americké jako odvetu za tento vpravdě barbarský počin. Pan Andrej rovněž ujistil pana Donalda, že pokud obsadí Grónsko, naši mariňáci se v Nuuku nevylodí, zejména proto, že poslední funkční loď střelil ještě Radovan Krejčíř jakýmsi somálským rejdařům. Je téměř jisté, že pozvání pana Andreje do Bílého domu je na cestě a nám všem musí být líto, že nám nebude zprostředkován ten intelektuální ševel dvou světových politických kapacit.

Pan Andrej se nechal slyšet, že bude sám řídit digitalizaci českého státu. Dobře o tom píše ve svém blogu Tomáš Flaška (zde). Je to samozřejmě velmi překvapivé, protože pan Andrej doposud místo počítače upřednosťnoval písemné složky a to prakticky na každého, kdo se okolo něj jen na vteřinku mihnul. Lze očekávat úprk hackerů z České republiky, krach drtivé většiny IT společností, protože všichni víme, že když si pan Andrej něco usmyslí, tak to taky dá a nikdy od ničeho neodstoupí, pamatujte si to – nikdy.

Pan Babiš prohlásil, že v roce 2028 nebude kandidovat na presidenta České republiky. Vzhledem k tomu, že dříve prohlašoval, že nikdy nevstoupí do politiky, nicméně poté vstoupil, ale jen na jedno volební období, nicméně už je to třetí, je nutné prohlásit, že máme jistého prvního kandidáta. Určitě se k němu přidá i ministr čehokoli v záloze, výběhový pornoherec Jindřich Rajchl, který se stává takovým universálem české politické scény.

Paní Alena Schillerová rozlíceně deklamuje hnus, který ji zanechal v podobě schodku rozpočtu její předchůdce. Plánovaný schodek byl navýšen o 9 miliard, což je naprostá slabota proti jejímu působení, protože ona měla schodky mnohem, ale mnohem vyšší, jsa obdařena gruntem právnického vzdělání, což jak víme, je základní ekonomický předpoklad. No, zná kdokoli chudého advokáta? Tak třeba plánovaný schodek v roce 2020 za jejího působení byl 40 miliard Kč, skutečnost byla o 320 miliard vyšší, O rok později byl schodek plánován na 320 miliard Kč a pod jejím vedením jsme jej překonali o 100 miliard. Proto je nutné prohlásit pana Stanjuru za žabaře. Taky nemá ani jednu fotku v selském kroji či s nějakým opeřencem, což je pro výkon funkce ministra financí naprosto nepostradatelné.

Zdá se, že pan Filip Turek skutečně nebude ministrem, protože vojcl na Hradě se zabejčil. Nemusí to až tak vadit, protože pan Turek již léta provozuje svůj automobilový byznys, aniž by měl živnostenský list a zisky, jimiž se chlubí, řádně danil. Je to samozřejmě v pořádku, protože pokud krátí či neplatí daně klempíř Jan Novák z Prostředního Zákřova, paní Alenka na něj klekne a sedře z něj kůži, případně jej čeká útulná místnost v Rýnovicích. Pan Turek je samozřejmě dle své povahy nadčlověk a takoví tyhle drobnosti neřeší.

Pan Okamura, kterého nezná Ursula von der Leyen, ve svém epochálním projevu nabádal, aby Češi vyskočili z Bruselského vlaku. Zapomněl dodat, že pak bychom přesedlali na posázavský hytlák, který by se plazil českými luhy a dovážel do vlasti všechno zboží, na něž jsme zvyklí s patřičnou celní přirážkou. Na hranicích by nastaly ony rozkošné chvíle šacování kabelek či rezervních penumatik pod přísným okem celníkovým. Oněch 7,7% voličů SPD by jistě spustilo povyk na ten bordel, aniž by jim došlo, kdo jej způsobil a že jejich guru se jim chechtá z luxusní haciendy v Belize, kde spolu s Radovanem hraje dudáka.

Na závěr ještě upřímnou soustrast Václavu Klausovi. Před nedávnem se ještě dle vlastních slov mračil a tyčil prst nad Turkem, nyní jej opustilo i adoptované dítě Macinka, který změnil názor na zadlužení státu. Trudné dny našeho expresidenta, jehož sebrané spisy už nechtějí ani v Levných knihách, mu nikdo ke konci jeho kariéry nemůže závidět

Vítejte v České republice 2026.

Autor si nepřeje mít pod článkem diskusní blok s urážkami.