Tak jsme to v úterý 9. prosince slavnostně odpíchli. „Habemus papam“ zvolal český národ a do křesla premiéra usedl ten nejpovolanější z nás.

Máloco dokáže popsat dojetí českého národa, když sledoval na sociálních sítích zvučný hlas vítěze demokratických voleb roku 2025, který se pevným hlasem a přímým pohledem do kamery vzdal svého poctivou pilnou prací a úsilím nabytého majetku, aby mohl veškerou svou energii věnovat českému lidu a vést národ – on – muž jasného hlasu a vzpřímené postavy s žebráckou holí a mošnou po boku. I ten frajtr na Hradě pochopil, co je to ta pravá oběť pro národ a že nějaké poflakování se po Balkánu a po kanclech NATO není nic proti ryzímu charakteru.

Nebyl by to český národ, aby se nenašli ti, kteří jeho martyrium zlehčují. My, co vídíme věci v širších souvislostech, víme , že pan Babiš je mnohem lepší než Václav Havel. Když byla v ČSSR listopadová revoluce, tak se Václav Havel válel na Hrádečku, zatímco pan Babiš už sháněl výhodné obchody pro rodící se Českou republiku v Maroku. A na rozdíl od něj nikdy nebyl v kriminálu, což je doložitelný fakt i pro toho nehloupějšího Čecha. Ale pan Babiš není zlomyslný a tak jednou se uvolil s panem Havlem i poobědvat, jak jednou prohlásil v parlamentu. Takový je to člověk.

Ve svém inauguruačním projevu slíbil všem, že se Česká republika stane pod jeho vedením nejlepším místem na planetě. Vzhledem k jeho poněkud slabším znalostem astronomie se objevila řada spekulací, kterou planetu měl na mysli. Pokud to byl Měsíc, je cíl prakticky již splněn, stačí se tam jen jako první přemístit, čímž jistě předběhneme Švýcary a Nory. A stačil jen jediný den jeho vlády, abychom byli ve světovém hodnocení úspěšnosti na jednom z předních míst. Nízká inflace, hospodářský růst atd. Prostě hotový zázrak. Kde zůstala spálená zem fialové bídy a zmaru? Jen zářné zítřky a to již dnes.

Spolu s panem Kolovratníkem z ANO (to je ten, na kterého vzdor jeho nesmírnému úsilí být co nejblíže svému guru nezbyl ministerský flek) pozorujeme, jak jsou lidé k sobě vlídnější, více se na sebe usmívají a jak se rodí více dětí. Může někdo utrousit jedno jediné zlé slůvko?

Zbývá vyřešit jednu malichernost a tou je kodex hnutí ANO. Zatím je tam zlá větička, že imunita poslance se vztahuje jen na slova v parlamentu a nikoli trestné činy. Paní Helena Válková s bohatou zkušeností ohebnosti práva, které ji naučil pověstný odborník na vězeňství a věšení Urválek, jistě najde řešení, jak tuto mrzutost napravit. Stačí, aby na kongresu hnutí ANO navrhla její vyškrtnutí z kodexu a mnoha poslancům za ANO spadne kámen ze srdce. Jistě se nenajde ani jediný, jenž by trval na neměnnosti původních stanov. Kdopak že to nikdy nemění názory?

Národ s úzkostí sleduje statečný boj pana Filipa Turka se zákeřnou nemocí. On se tolik těšil na setkání s hlavou státu a jako z udělání den předem byl zkosen na lože. Výhřez meziobratlové ploténky je věc ošemetná. Znalci vědí, že ji začasté působí prudké jednostranné švihové pohyby, které, nejsou-li korigovány, přetěžují osový skelet a mohou onen problém způsobit. Panu Turkovi jistě fysioterapueti doporučí, aby švihové pohyby prováděl obouruč a tak se vyhnul zklamání z absence setkání s hlavou státu. Pan Turek se tak navíc zbaví podezření z provádění árijského pozdravu a svým odpůrcům vytře zrak. Pan Babiš, který si konečně doplnil vzdělání v literatuře a je schopen bezchybně na maximálně třetí pokus sdělit autora Dobrého vojáka Švejka, mu navrhl cestu na Hrad na vozíčku. Jistě se inspiroval právě tímto románem. Pamatujete, takže jen s lehkou modifikací „ Na (Běle)Hrad“..“ Pokud by jej tlačil pan Macinka s otcem zakladatelem Václavem Klausem, byl by to krásný symbol opravdového vlastenectví.

Na závěr – budoucí ministr obrany na dotaz stran války na Ukrajině zaujal velmi chytrou pozici mrtvého brouka. Dosáhl tím klasického nám blízkého postoje vyčkávat, kam se kolo dějin pohne. A je jistě připraven v případě napadení naší země vydat rozkaz nebránit nepříteli v postupu, složit zbraně a nedrážit okupanta, jak je v našich dějinách již zvyklostí.

Vítejte v České republice 2025

Psáno pro www.blogosfera.cz, kde jsou i předchozí díly.

Autor neche mít pod články diskusní blok.