POLITIKA: Karlovy Vary hlásí ztrátu jedné z nejcennějších hodnot
Na počátku byl dobrý úmysl. Na konci (prvního dějství) série trestních oznámení.
Psal se rok 2005, když karlovarská krajská vládnoucí koalice ODS-ČSSD začala realizovat svůj velký transformační plán. Sloučení chebské, sokolovské a karlovarské nemocnice do jedné akciové společnosti známé dnes jako KKN – Karlovarská krajská nemocnice.
Cílem mělo být, jak jinak, zlepšení lékařské péče a především - úspora nákladů a efektivnější hospodaření. Hlasité protesty demokratické i komunistické opozice a velké části odborné veřejnosti nebyly nic platné, většina občanských a sociálních demokratů tento plán v regionálním parlamentu na břehu Ohře v listopadu toho roku prosadila.
Následně se manažerského řízení ujali lidé ze společnosti Česká zdravotní, která zvítězila ve výběrovém řízení.
V médiích tuto společnost, jakož i celý projekt fúze nemocnic, vehementně obhajoval první muž kraje, hejtman Josef Pavel. Ten spolu se svým náměstkem a radním pro otázky zdravotnictví, Petrem Horkým a Jiřím Mutinským, zasedl za kraj v dozorčí radě. Kdo z obyvatel západočeského regionu Poohří sledoval v té době kauzu v místních sdělovacích prostředcích, dobře si pamatuje, že námitky odpůrců této verze transformace byly odmítány a jako nedůvodné bagatelizovány. Nedůvěra opozice se týkala zejména společnosti Česká zdravotní.
Tisk zaznamenal hejtmanův výrok, že „politici jsou tady od toho, aby tuto společnost ohlídali“.
Situace se pak na nějaký čas uklidnila. Ledaskdo mohl podlehnout dojmu, že opozice týmu vládnoucímu na hejtmanství křivdila a odpůrci transformace z řad lékařů se mýlili.
Byl to ale příslovečný klid před bouří.
Napětí znovu eskalovalo v průběhu roku 2007. Vyšlo najevo, že za vedení společnosti České zdravotní se nemocnice propadá do stále většího zadlužení, až k částce 120 milionů korun. Lékaři se zdravotním personálem nemocnice v Karlových Varech vyšli do ulic, hrozily hromadné výpovědi, hlasitý nesouhlas provázely demise primářů. Kraji nezbylo než začít s protestujícími vyjednávat. Mezi požadavky zdravotníků bylo i zadání auditu.
Jeho výsledky byly zveřejněny v průběhu posledního prázdninového týdne.
Když s nimi karlovarský hejtman Pavel seznamoval veřejnost, musel se zakousnout do hodně kyselého jablka. Odhaleno bylo porušování zákona o veřejných zakázkách, střet zájmů, falšování účetnictví, předražený nákup léků, ztráta důležitých dokumentů. Po pravdě je nutné říci, že některé nepravosti se týkají také období před nástupem společnosti Česká zdravotní.
Hejtmanství na základě výsledků auditu oznámilo, že podá sérii trestních oznámení na neznámého pachatele. Naproti tomu odpůrci projektu - lékaři a opoziční politici - mohou vnímat výsledky auditu jako satisfakci, neboť potvrdil jejich tehdejší obavy.
Co ale politici, kteří projekt tak houževnatě prosazovali?
Hejtman Pavel řekl – a nebyl to ojedinělý hlas -, že on má před zákonem svědomí čisté. Trestněprávní odpovědnost mají přece lidé z managementu. Jistěže, ale vedle toho existuje ještě jedna odpovědnost - politická za ne zcela vydařený projekt (mírně řečeno). K té se ale na hejtmanství očividně nikdo nehlásí.
Dnes samozřejmě nevíme, a bylo by předčasné o tom spekulovat, kdy a zda vůbec bude někdo za špatné hospodaření nemocnice v Karlových Varech, ať už v éře České zdravotní nebo před ní, pohnán k trestní odpovědnosti. Tuzemské policejní a justiční mlýny melou v některých případech zatraceně pomalu (a zdaleka ne tak jistě jako mlýny Boží).
Občané ale znají něco jiného: datum konání krajských voleb. Bude jenom na nich, zda regionálním představitelům jejich osobní politickou odpovědnost připomenou či nikoli.
Pakliže ne – a nebylo by to poprvé -, můžeme na ně aplikovat jeden starý vtip z předlistopadové éry: Myslíš-li si co, neříkej to nahlas. Mluvíš-li o tom, nepiš to. Napíšeš-li to, nepodepisuj. Podepíšeš-li, nediv se.
Aneb – komu není rady, tomu není pomoci.
