Českem hýbe vyjádření ministra pro lidská práva Jana Chvojky, který váhá nad další existencí vládní značky HateFree, jejímž cílem je motivovat obyvatele Česka k toleranci k jinakosti. „Kampaň HateFree Culture se bohužel dostala do určité slepé uličky. Nejvíc pozornosti nakonec přitahuje její pozadí, financování a personálie s ní spojené, méně už její obsah,“ uvedl pro server Týden.cz Chvojka.

Tedy dohledat něco o financování HateFree je nadlidský úkol. Agentura pro sociální začleňování nevydává žádné materiály týkající se přímo činnosti HateFree, a tak se lze jen podívat na výroční zprávy. Ta za rok 2016 ještě nebyla vydána, tedy se můžeme podívat jen na tu za rok 2015.

Je to pozoruhodné čtení. Tedy konkrétně k HateFree je uvedeno, a to ještě velmi zastřeně: „Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti“ financovaný z prostředků finančních mechanismů EHP/Norska je implementován na základě Memoranda o porozumění pro implementaci Finančního mechanismu EHP a Finančního mechanismu Norska pro období 2009 - 2014. Celkový rozpočet projektu je schválen ve výši 39 749 999 Kč. 80 % hradí FM a 20 % je financováno ze státního rozpočtu. 20 procent činí 7,8 milionu, které platí občané tohoto státu prostřednictvím daní. Tedy každý občan přispěl zhruba 80 haléři.

62 % peněz spotřebovali zaměstnanci

Zajímavé je ovšem čtení dál. Podle výroční zprávy Agentura hospodařila v roce 2015 s celkovým rozpočtem 67 629 286,93 Kč. V roce 2015 byly finanční prostředky vyčerpány v celkové výši 39 016 183,78 Kč.

Z toho se dočteme, že jen na mzdových nákladech bylo v r. 2015 vynaloženo 22,2 milionu korun, k tomu 1,4 milionu za cestovné, 288 tisíc za cateringové služby a občerstvení, za náhrady v době nemoci utraceno za doplatky 83 tisíc, do fondu kulturních a sociálních potřeb bylo převedeno 96 tisíc FKSP, v § 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, je stanoveno: „Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí.“

Je pravdou, že dalších 5,33 milionu bylo utraceno za studie, analýzy a projekty. Jaké analýzy, studie a projekty se v podobných případech občas dělají, o tom se není třeba šířit, vzpomeňme jen na Ředitelství silnic a dálnic, na podezřelou zakázku na monitorování křečka u Kroměříže. Za tříměsíční pozorování hlodavce šesti lidmi zaplatilo ŘSD téměř 2,5 milionu Kč.

Shrnuto a podtrženo. Z celkově utracených peněz Agenturou pro sociální začleňování ve výši 39 milionů bylo na mzdy, odvody z mezd, cestovné, pohoštění a převod do FKSP (návštěvy divadel, kin, placení dovolených, dárky k nějakému výročí a podobně) utraceno 24 milionů. Tedy 62 % utracených peněz spotřebovali samotní zaměstnanci agentury.

A tak vyvstává otázka: K čemu taková agentura slouží jinému, než k lehkému živobytí vyvolených?

Pokud se Svobodní dostanou do Poslanecké sněmovny, zcela jistě se podívají na financování neziskovek, a to jak těch vládních, tak těch nevládních. Podporu mají dostat takové, které svěřené peníze použijí na pomoc potřebným. Ano, potřebujeme pomáhat nemocným, invalidům, zkrátka těm, kteří se o sebe nedokáží postarat sami, ale nepotřebujeme neziskovky, jejichž hlavním mottem je mít vcelku bezpracný život.

Autor je předseda pardubických Svobodných