Čeští poslanci vydali místopředsedkyni Sněmovny Vlastu Parkanovou k trestnímu stíhání. V době, kdy byla ministryní obrany, prý nezabránila předražení nákupu letounů CASA. Ze zdánlivě banálního případu, byť se dotýkajícího přední političky, se však stala přelomová událost.

Postaral se o to ministr financí a stranický kolega Parkanové z TOP 09 Miroslav Kalousek. Ve velkém stylu nastoupil ihned, jakmile se mediální kauza rozjela. Od Kalouska víme, že Parkanová byla vystavena policejnímu nátlaku, hovořil dokonce o estébáckých a gestapáckých metodách a čarodějnických procesech. Světlo světa spatřily analýzy, podle kterých nemá ministr nakupující vojenský materiál povinnost nechat si zpracovat nezávislý cenový posudek.

Následně se rozjela diskuse, co patří a co nepatří k povinnostem ministrů. Mají podepisovat klíčové resortní smlouvy? Parkanová tím pověřila své podřízené… Mohou nést trestně-právní odpovědnost za hospodaření ve svěřeném resortu? Jak zajistit, aby neuváděli v omyl ostatní členy vlády?

Skoro se zapomnělo, že úkolem poslanců rozhodujících o tom, zda zbavit Parkanovou imunity, není vyhodnocovat policejní spisy, nýbrž zkoumat, jestli nedochází k perzekuci představitele moci zákonodárné mocí výkonnou. V tomto případě by to bylo zvlášť pikantní, protože Parkanová patří k vládní koalici. Poslanci jasnou většinou konstatovali, že vyšetřování paní Parkanové se vede v zákonném rámci a že v konkrétním případě musí vynést verdikt soud. Jak by k tomu také přišli běžní občané, včetně stíhaných úředníků ministerstva obrany, kteří se nemohou spoléhat na to, že je doživotně ochrání imunita?

Nic z toho ale nevysvětluje zarputilost Miroslava Kalouska. V tomto volebním období už Sněmovna vydala několik poslanců a ministr financí mlčel, nekřičel v médiích, netelefonoval skandálně policejním vyšetřovatelům. Nyní předvádí cirkus a nepřímo občanům vzkazuje, že za vlády, které je členem, žijí v policejním státě.

Nabízí se jednoduché vysvětlení. Okázale galantnímu Kalouskovi, jemuž tentokrát nesekunduje jeho stranický šéf, rozvážný Karel Schwarzenberg, nejde o Parkanovou, ale o systém, který dostává trhliny. Vyšetřování Parkanové a spol. může odhalit a dokumentovat praktiky, které Kalousek v 90.letech coby dlouholetý náměstek ministra obrany pomáhal zavádět.

Kdo se orientuje v české politice, zná jména jako Martin Barták, Jaroslav Kopřiva či Pavel Severa. Všichni měli co s obranou do činění. S Kalouskem spolupracovali na špici státní správy, případně v TOP 09 anebo předtím v KDU-ČSL. Vědí mnohé o obchodech s letouny CASA, stíhačkami Gripen, obrněnci Pandur, vozidly Tatra, o nákupu dalšího vojenského materiálu či správě nemovitostí. Zatímco názor generálů býval v minulosti často obcházen, na vyjednávání s partnery se podílel například vlivný poradce někdejšího premiéra Topolánka Marek Dalík.

Zákulisní dění na obraně a dalších citlivých ministerstvech nikdy žádnou politickou garnituru netrápilo. Jedni ulívali peníze bokem, druzí je kryli, třetí raději neviděli, neslyšeli. Mohlo to tak pokračovat dál. Jenže jsme svědky postupné emancipace orgánů činných v trestním řízení. Policisté, žalobci a soudci k nelibosti politiků začali měřit všem stejným metrem a nebojí se ani zabrousit do nejvyšších pater.

Vylekaní politici hovoří o policejní zvůli (Kalousek) či partě plukovníků, která nebude rozhodovat o složení vlády (Nečas). Ale je pozdě. Očista české politiky začala. Bohužel není v režii volených zástupců, nýbrž vyšetřovatelů. O to však může být důslednější.