Pravomocně odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek opustil vězení dříve než Andrej Babiš vedení resortu financí. Prezident republiky po návratu z Číny začal řešit resty, které doma před cestou zanechal.

Přednost dostal doživotně odsouzený vězeň před symbolickým koncem vládní krize. Byť pouze o jeden den. Oznámení o podmíněném omilostnění Kajínka a sdělení termínu odvolání Babiše na sebe dokonce navazovaly v řádu minut. První událost vyvolala velký zájem televizních štábů a novinářů, druhá takový rozruch zdaleka nevzbudila.

Pokud Miloš Zeman chtěl propuštěním Kajínka na svobodu alespoň na chvíli odvést pozornost od způsobu, jakým prezident dosud protahoval vládní krizi, tak se mu to podařilo. Následující měsíce ukáží, zda se mu milost pro pravomocně odsouzeného dvojnásobného vraha vyplatila i jinak. Tím není myšleno, že by za to měl inkasovat nějaké peníze.

Mohlo-li být propuštění Kajínka něčím motivováno, potom reakcí lidí. Jak ukazují průzkumy veřejného mínění, může Zemanovi tento krok přinést kladné body u nadpoloviční většiny dotázaných.

O jejich přízeň musí hlava státu usilovat, chce-li na začátku příštího roku obhájit prezidentské křeslo. Může k tomu využít i zbytečné monarchistické prvky. Právě tak označil Miloš Zeman pravomoc udělovat milost a vyhlašovat amnestii při svém inauguračním projevu.

Při uplatňování první z nich se nemusí ničím omezovat. Jde o svobodné rozhodnutí prezidenta, které nevyžaduje žádný souhlas v podobě spolupodpisu premiéra či jím pověřeného člena vlády.

Miloš Zeman tak přijal plnou zodpovědnost za své kontroverzní rozhodnutí. Sedmiletá lhůta, během níž se může Kajínek zase vrátit do vězení a strávit v něm zbytek života, názorně ukazuje, že prezident bezvýhradně nevěří v Kajínkovu nevinu.

Tyto své pochybnosti přenese i na svého nástupce. V tuto chvíli není jisté pouze to, kdy se tak stane. Zda už začátkem příštího roku po prezidentských volbách, nebo v momentu kdy by Zemanovi vypršelo druhé funkční období. To v případě jeho znovuzvolení. Na Hradě by tak úřadoval ještě pět let, což je kratší doba než Kajínkova sedmiletá podmínka.

Přitom o jejím porušení může rozhodnout pouze hlava státu. Paradoxně by o tom mohl rozhodovat sám Jiří Kajínek. Kdyby se za pět let zúčastnil prezidentské volby a byl by v ní stejně úspěšný jako v přesvědčování veřejnosti o své nevině, teoreticky by na něj přešla zmiňovaná povinnost.

Prakticky však nikoli, protože by Kajínka jako hlavu státu šlo trestat pouze za velezradu nebo hrubé porušení ústavy. To na rozdíl od dvojnásobné vraždy na doživotní pobyt za mřížemi nestačí.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus