Karel Schwarzenberg se zítra vydá vyjednávat na Blízký východ – asi i tyhle magorry zná – aby hyperaktivní Sarkozy nezapomněl, kdo od čtvrtka předsedá radě Evropské unie.

A to není všechno. Sudičky nebyly vůbec v dobrém rozmaru, když stály u kolébky českého šéfování Evropě. Klidu si neužijeme. Na východě budeme pomáhat řešit spor Ruska a Ukrajiny, ohrožující dodávky plynu do Evropy, majíce na vlajce vládní úsilí o americký radar, červený to hadr pro kremelského býka. Na západě máme Irsku pomoci schválit napodruhé Lisabonskou smlouvu, a to s autoritou země, která stále není schopna ji sama ratifikovat. To vše pod tíhou finanční krize a hospodářské recese.

Tady se těžiště jednání jistě posune k zemím se společnou měnou, kterou ovšem my „předsedové“ nemáme. O předběž -ném respektu tedy nemůže být řeč.

Aby tohle všechno český Honza v uzlíčku unesl, měl by mít doma za pecí uklizeno. Jenže tam je to jak po silvestrovském mejdanu. Dvoukolejnost české evropské politiky se v zahraničí stala odrhovačkou, když jiné postoje zastává vláda, jiné prezident.

Dialog vlády s opozicí se víc než politické soutěži podobá vyhlazovací válce. Pánům Topolánkovi a Paroubkovi chyběly v nedělním přímém přenosu už jen nože v rukách.

Nad čerstvým vedoucím Evropanem Topolánkem se vznáší hrozba hlasování o nedůvěře vládě, které by tentokrát mohlo opozici vyjít. Jak se jen doma dobrat klidného zázemí? Václav Klaus elegantně poradil slovy, že vláda by měla kvůli ekonomické krizi uzavřít dohodu s opozicí.

Tedy nikoli že opozice by měla být, třeba jen půl roku, k vládě vstřícná. Opozici sotva ukonejší, až v pondělí odejdou z vlády Julínek, Jehlička a Stehlíková, či jiná sestava. Prezident měl asi na mysli něco jiného. Že by zabejčenost ODS na poplatcích ve zdravotnictví?

Je prostě na Topolánkovi, aby zamával mírovou ratolestí, on nese vládní odpovědnost. A nemá toho moc k chlubení, navíc – když nezvládne vyřešit problém poklesu ekonomického růstu, nepomohou mu u veřejnosti před volbami řeči o požehnaném reformním polštáři.

Snížení loňského rozpočtového schodku o 50 miliard sice ekonomové vítají, ale potlesk zezdola jaksi neslyšet. Ekonomické ukazatele a reálná situace nejpotřebnějších jsou dvě různé písničky.

Podle komisaře Verheugena je povinností Česka sjednat v EU projekt na vyvedení Evropy z krize. Možná že Mirek Topolánek, který sám sebe nedokáže vyvést z politické krize domácí, to nakonec – a všichni si to přejeme – dokáže. Zatím

Právo, 3.1.2008