15.10.2019 | Svátek má Tereza


POLITIKA: Jste normální fašista, pane Rathe

11.5.2010

"Jste normální fašisti!" Tak se ohradil David Rath na meetingu ČSSD ve Slaném, kam několik studentů přineslo transparent s nápisem "Jmenuji se Jiří Paroubek a brzy budu první zastřelený prezident ČR". Pravda, šlo snad o poněkud drsnější vtípek, ovšem nijak nevybočující z toho, jak vypadá dnešní předvolební dění.

Kampaň sociálních demokratů je špinavější a špinavější. Už ani nejde jednoduše vyjmenovat všechny možné pomlouvačné weby a lživé billboardy, se kterými ČSSD vyrukovala. Jestliže socialisté chtějí hrát na tuhle notu, nemohou čekat, že jejich odpůrci snad budou jednat jinak. Do té míry jsou různé recesistické projevy studentů docela pochopitelné. Podobně jako byla pochopitelná loňská smršť vajíček, která se snesla na hlavy socialistických kandidátů.

Rathovo rozhořčené volání a přirovnávání protestujících studentů k fašistům se podobá křiku zloděje, který volá "chyťte zloděje". Je to pouze další projev zneužívání pojmu fašismus. Jen málokdo je bohužel schopný přesně definovat, co fašismus znamená a jaké jsou jeho klíčové charakteristiky. Naprostá většina lidí by se při definici fašismu omezila pouze na projevy násilí, nesnášenlivosti a netolerance - což je přesně to, na co David Rath a jeho kamarádi z ČSSD sázejí. Studenti nesnášejí Paroubka, Ratha a celou tu nabubřelou a sprostou socdemáckou partičku - stačí tedy označit jejich odpor a pochopitelnou netoleranci za fašistickou a v očích nepřemýšlivé veřejnosti, nepřemýšlivých příznivců ČSSD, jsou tito studenti postaveni takřka na stejnou úroveň jako průvody hnědých košil v hitlerovském Německu.

Možná, že studenti, kteří vystupují proti kampani ČSSD, jsou náhodou skutečně fašisty, možná skutečně zastávají fašistické názory. Jenomže fašisty z nich rozhodně nedělá to, že si tropí ze socialistů posměch. Fašistou nikoho nedělá ani házení vajíček, ani přelepování nebo pomalování socialistických plakátů.

Myslet si, že sociální demokraté jsou hodnými lidumily, kteří byli vždy těmi, komu se dostávalo nejhoršího příkoří od nacistů, fašistů a podobných gangů, je od pravdy velmi vzdálené. Fašismus vzešel ze sociálně demokratických struktur, původně sdružoval zejména marxisty, kterým se však nelíbil marxistický internacionalismus. Ekonomické cíle však zůstaly v principu stejné. Nepřátelství nacistů nebo fašistů vůči sociálním demokratům bylo v podstatě stejné jako nepřátelství sociálních demokratů vůči nacistům nebo fašistům. Na obou stranách se házelo kamení a dlažební kostky. Co se týče projevů násilí ve 30. nebo 20. letech minulého století, nemají si žádné levicové strany navzájem co vyčítat - komunisté, fašisté ani sociální demokraté. Pouze fašisti jsou dnes pokládáni za čiré zlo, a to jen proto, že to byli oni, kdo vlastně tento velký boj znepřátelených kolektivistických mafií prohrál.

Fašismus je především ekonomický a společenský směr, jehož středobodem je, stejně jako u ostatních levicových ideologií, naprosté podřízení jednotlivce kolektivu. Fašismus je kolektivistickou ideologií - vidí jednotlivce jen jako nepodstatnou složku společnosti, přičemž právě společnost je tím, co důležité. A pro jednotlivce z toho plyne pouze jeden jediný účel: sloužit údajnému blahu společnosti. Nebo, přesněji řečeno, hlasatelům tohoto údajného blaha. "Veřejnému blahu" je podřízeno celé fungování ekonomiky. Podniky sice zůstávají formálně v soukromých rukách, jsou však zatíženy bezpočtem regulací, které mají za cíl sloužit veřejnému blahu. Majitel je pouze správcem, jehož nejvyšší morální povinností je co nejlépe nakládat se svým majetkem, ovšem nikoliv ve svém vlastním, sobeckém zájmu, ale v zájmu společnosti. A mnoho podnikatelů takové zásahy státu do ekonomiky vítá, protože vidí možnou spolupráci s režimem jako cestu k zajištění výhodnějších pozic v ekonomice na úkor svých konkurentů. Toto partnerství antikapitalistických velkopodnikatelů s fašistickým nebo nacistickým režimem je jedním z důvodů častého omylu, kdy je nacismus a fašismus pokládán za extrémně pravicovou ideologii, za jakýsi zvrhlý, "morálně vykolejený" kapitalismus. Ve skutečnosti však je snaha některých podnikatelů získat na trhu nefér pozici pomocí partnerství s vládou v ostrém rozporu s jakoukoliv racionální definicí kapitalismu.

Fašismus je tedy ideologií veskrze antikapitalistickou. Fašismus nenávidí trh, individualismus, sebezájem, snahu o vlastní štěstí - a nenávidí kapitalismus. Podobnou nenávist ke kapitalismu cítí každý sociální demokrat. Můžeme si například vzpomenout na jeden z výroků Jiřího Paroubka, kterým omlouval své porušování dopravních předpisů: "...tu a tam se stane, že někam pospíchám. Pracuji ve prospěch občanů této země. To není zhovadilá potřeba, že bych byl nějaký kapitalista, který potřebuje zvýšit svůj firemní profit." Kapitalistická snaha sledovat zisk je podle sociálních demokratů zhovadilá.

Projevy násilí jsou v ideologii fašismu spíše podružné. Samozřejmě, italští fašisté nebyli rozhodně žádní beránci a nedá se to tvrdit ani zastáncích španělského fašismu nebo německého nacismu. Ale celková násilnost fašistického hnutí byla podmíněna spíše okolnostmi doby. Dnes se fašistické ekonomicko-společenské postoje šíří pokojnou, mírumilovnou cestou, pod pláštíkem demokracie. Málokdo by označil dnešní mainstreamovou levici za fašistickou - ale při bližším pohledu jsou charakteristiky fašismu a dnešní progresivní levice takřka shodné. Doporučuji například výbornou přednášku Ayn Randové The Fascist New Frontier, v níž srovnává ideologii fašismu s tehdejší politikou Johna F. Kennedyho.

Davidu Rathovi je velmi sympatický systém, kde se stát zasazuje o naplňování "veřejného zájmu". Dá se říct, že jeho snahy udržet zdravotnictví za každou cenu bez jakýchkoliv vlivů tržních principů jsou něčím, s čím by italští nebo němečtí fašisté 30. let minulého století vřele souhlasili. Státní zdravotnictví, jedna jediná zdravotní pojišťovna, navenek v soukromých rukách, ale přitom pod přísným dohledem státu, a jednotlivé nemocnice přímo podřízené ministerstvu zdravotnictví, které dohlíží nad zdravím občanů, neboť zdravý občan může lépe naplňovat veřejné blaho - to vše je typickým projevem fašismu. Je tedy možné zvolat: "Pane Rathe, vy jste normální fašista!"

Ale i kdyby šlo snad jen o projevy násilí nebo netolerance odtržené od ideologických základů, můžeme si vzpomenout, jak se sociální demokracie projevuje násilně a nesnášenlivě vůči svým odpůrcům. Na meetingu ČSSD v Chrudimi šikanovala protestující studenty oranžová ochranka za asistence Pecinových kriminalistů. Bezdůvodně se je snažila vykázat z náměstí, legitimovala je a vyhrožovala jim. Neřekl by snad David Rath, že něco takového zavání fašistickými praktikami? Když v některých městech vylepuje sociální demokracie své plakáty nelegálně a přelepuje na výlepových plochách i plakáty svých konkurentů, není to neférovým projevem intolerance? Jak by to David Rath zdůvodnil a obhájil? A není nic nesnadného vyhledat si na YouTube záběry ze socdemáckých meetingů, kde jsou nespokojení oponenti levicové politiky fyzicky napadeni Paroubkovými "obyčejnými lidmi" - jen za to, že se odvážili vyjádřit svůj názor, že politika ČSSD by byla cestou k bídě a úpadku. Odsoudil snad David Rath nebo jakýkoliv představitel ČSSD taková jednání? A co například studentské volby nanečisto, které se konaly na středních školách a které se sociální demokracie snažila, prostřednictvím svých hejtmanů, zastavit - protože podle průzkumů v nich sociální demokracie naprosto pohořela?

Jestliže je fyzické potlačování opačných názorů, vyhrožování a všemožné očerňování fašismem, pak, nedá se nic dělat, musí být David Rath též příznivcem fašismu. Není David Rath normální fašista?

Samozřejmě nejde v první řadě o projevy socdemácké netolerance. To, co je skutečně důležité, je společensko-ekonomický program, který se sociální demokracie snaží naplňovat a který má mnohé styčné body s fašismem. Není to v dnešním světě nic neobvyklého. Na fašistických principech je založena dnešní podoba Evropské unie i progresivistická administrativa Barracka Obamy, a naše česká sociální demokracie je pouze jedním ze střípků mozaiky. Jen málokdo by však nazval levicové europolitiky, Barracka Obamu nebo naše sociální demokraty fašisty nebo se pokusil jejich politiku přirovnávat k fašistické.

Netvrdím, že sociální demokraté jsou naprosto zaměnitelní s fašisty. To by bylo zjednodušení podobně falešné jako Rathovo volání na adresu protestujících studentů. Jestliže však David Rath sází na to, že v očích nejširší veřejnosti znamenají fašisté naprosté zlo (což je samozřejmě pravda), měli by se všichni, kteří souhlasně kývají a dívají se na sociální demokraty jako na chudinky trápené fašizujícími tendencemi svých odpůrců, důkladně zamyslet nad tím, co to ve skutečnosti fašismus znamená.

Mohl by to být i námět pro část nespokojených studentů, z nichž alespoň někteří si snad uvědomují, jak fantasticky absurdní jsou pokusy označovat útoky proti sociálním demokratům za fašistické. Proč si na některý z příštích meetingů nepřinést transparent s nápisem "Jste normální fašista, pane Rathe"? Mohlo by to snad vyprovokovat určitou diskuzi o tom, co je fašismus a jak nápadně si jsou ideologie fašistů a sociálních demokratů podobné. A když už nic jiného, mohlo by to sociální demokraty alespoň trochu namíchnout.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.