Jsem luční senátorka. Můj obvod č. 7 se sice jmenuje Plzeň-město, ale z města do něj patří jen kousek, zato obvod obsahuje víc než 150 městeček, vesnic a obcí jihozápadně od Plzně (celý okres Plzeň-jih) včetně části Klatovska a Horažďovicka. Jsem tedy spíš senátorka venkovská, luční.
Mezi advokáty totiž máme takové ustálené pojmenování pro ty z nás, kteří provozujeme praxi na venkově: luční advokát. Tak proč ne luční senátor. A jako luční senátorka křizuji svůj obvod a moc mě to baví. I poučuje. Třeba tento víkend velikonoční trhy v Nepomuku a ve Spáleném Poříčí, nákupy ve venkovském Coopu, káva v pizzerii u Pejska a Kočičky v Kasejovicích, nedělní mše v Dobřanech, pivo v jedné ze místních hospod. To jsou už pět měsíců mé typické oblíbené víkendové aktivity. Žádný div. Když trávím tři dny v týdnu v Praze tvorbou zákonů a komentováním evropské legislativy, musím pak co nejdříve k nám na venkov. Tam je svět ještě normální. Sousedé se sejdou v hospodě nebo na hasičských závodech a vymění si názory na život, což přispěje k jejich toleranci a k pochopení. Tady na venkově se žádné názory nezakazují a cenzura tu nenajde ani špetku pochopení. Protože tady mají lidé jiné starosti a taky vědí, že lidé jsou různí stejně jako jejich zkušenosti, pohledy a zájmy.
Jsem luční senátorka a mám ráda pivo. Ochutnávám ho, píšu o něm, zajímá mě pivní legislativa. A tak si jedno malé pivo občas v hospůdce dám a k němu ochutám utopence nebo nakládaný hermelín. Mimochodem s tím pivem je to vážně legrační. Jedno malé pivo stačí k tomu, aby mě úplně cizí lidi nálepkovali jako alkoholika. Pitomci ze sociálních sítí. Pitomci jedni. Kdybych si dala láhev vína, byla bych za labužníka. Ale jedno malé pivo se holt senátorce neodpouští. Jen ať. Unesu to. Unesu všechno a z boje se kvůli pitomcům ze sítí neutíká.
A co jsem vyslechla tento víkend? Že lidé od listopadu míň chodí do hospod, že se všechno zdražuje, v televizi mluví o blbostech a nejsou místa pro děti ve školce. Že lidem na vsi chybějí lékárny, lékaři, dopravní spojení a lepší cesty. A že se bojí léta a příští zimy. A taky jsem si v Poříčí koupila bezva koláčky, v Kasejovicích majoránku na zahradu, ve Chválenicích dobroty pro našeho psa a Na schodech v Bručné pivo od Bandity.
Jsem luční senátorka. Všechny debaty mě zajímají a s nimi i problémy, které trápí mé sousedy a spoluobčany. A snažím se bojovat za normální svět. Za ten náš.