Od 29. ledna do 3. října, přesně tolik dní vydržela beze změny Sobotkova vláda. Pokud by při jejím vzniku vypisovaly sázkové kanceláře kurzy na to, kdo ji první opustí, nepatřila by Věra Jourová mezi favority. Přesto ve funkci vydržela jen zhruba osm měsíců. Její demise nebyla vynucena nekvalitní prací, ale okolnostmi.

Politici chtěli v Bruselu vyjednat pro nového eurokomisaře za Českou republiku významné portfolio. Vsadili na regionální rozvoj a na ženu. Logicky z toho vyplynula nominace Věry Jourové. To, že se ocitla v Junckerově týmu, byť pro úplně jinou oblast, si vynutilo její odchod z vlády.

Z výroků Jourové při loučení šlo vypozorovat určitou dávku nostalgie, ale zároveň i úlevy. Vzdálenost mezi Bruselem a Prahou by totiž mohla alespoň částečně zmírnit dusnou atmosféru, kterou mezi předsedou hnutí ANO a jeho první místopředsedkyní vytvořil způsob výběru člověka, který by po Jourové převzal vedení ministerstva pro místní rozvoj.

Odstupující ministryně počítala s tím, že při hledání svého nástupce bude mít důležité slovo. Jednak s její prací v čele resortu panovala ve vedení hnutí spokojenost. Jednak je jeho první místopředsedkyní a měla by do důležitých personálních záležitostí mluvit.

Praxe je však vzdálena takovýmto představám. Jourová logicky navrhovala svoji nejbližší spolupracovnici náměstkyni Dostálovou. Neuspěla a z dostupných informací lze vyvodit, že do výběru nového ministra nezasahovala. Lze věřit tomu, že Věra Jourová nemlžila, když na dotaz novinářů odpovídala, že neví, kdo ji nahradí. Paradoxní to je také v souvislosti s tím, že standardně fungující politická strana rozhoduje o takovýchto záležitostech kolektivně, například na úrovni předsednictva.

V případě hnutí ANO se potvrzuje, že hlavní slovo v personálních otázkách má jeho předseda Andrej Babiš. Ten se snaží držet hesla o odbornících. Ministerstvo pro místní rozvoj momentálně zúžil na úřad, který se zabývá evropskými dotacemi. Odpovídá tomu výběr úřednice, která se této oblastí v posledních letech věnovala. Přitom jde o plnohodnotné ministerstvo mající širší záběr týkající se například bydlení, územního plánování, cestovního ruchu nebo legislativy upravující veřejné zakázky.

Ministr nemůže být pouhým úředníkem, ale musí být rovněž politikem. Ve vládě rozhoduje o celé řadě věcí, které nemají s resortem a s problematikou čerpání evropských peněz nic společného. Zároveň potřebuje mít politické zázemí, které může ministrovi pomoci prosazovat své záměry ve vládě a ve sněmovně.

Karla Šlechtová se v médiích zatím prezentovala jako odbornice na evropské fondy, která nemá nebo nechce konkrétně vyjadřovat své politické názory. Andreji Babišovi, který je zvyklý na manažerský přístup, může takováto osoba vyhovovat více než odcházející Věra Jourová.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus