POLITIKA: Jiří Čunek a vláda
V těchto výše uvedených souvislostech je patrné, že lidovci vůbec nezohledňují ve své snaze o návrat svého předsedy do vlády jistou politickou symboliku. V současnosti se osoba Jiřího Čunka stala ve veřejnosti synonymem nedůvěryhodnosti. I když se podle státního zástupce čin, ze kterého byl Čunek vyšetřován, nestal a státní zástupce našel podle svých slov ve způsobu vedení vyšetřování policií a dozorování ze strany státního zastupitelství chyby, veřejnost nepřijala Čunkovu obhajobu jako věrohodnou.
I když lze chápat obtížnost Čunkova postavení, měl v souvislosti s touto kauzou pravděpodobně opustit vládu ihned po zahájení vyšetřování. Tím, že ve vládě setrval, se z něho stal vítaný cíl mediálního ostřelování a trumf i pro politiku opozice. Především byla Čunkovi ze strany opoziční ČSSD vytýkána jeho snaha využít své postavení ve vládě k ovlivňování průběhu vyšetřování. Této kritice se Čunek mohl svou včasnou rezignací na vládní funkce vyhnout. I změna v osobě státního zástupce byla opozicí vykládána jako účelová s cílem vést vyšetřování kauzy úplatku do ztracena. Pokud potom nový státní zástupce kauzu údajného úplatku smetl ze stolu, opozice tento postup označila za nezákonný. I když nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo o tom, že státní zástupce ukončil stíhání Čunka předčasně a požadovalo doplnění, veřejnost ve své velké většině tyto „hrátky“ nepřijala. Čunkova rezignace na vládní funkce po opětovném otevření kauzy údajného úplatku ze strany nejvyššího státního zastupitelství byla zcela ve stínu nové mediální kauzy pobírání sociálních dávek Čunkovou rodinou v daleké minulosti. Proto Čunkovo vysvětlení, že rezignuje právě z důvodu opětovného otevření kauzy údajného úplatku, nebylo veřejností přijato s důvěrou.
Požadavek návratu Jiřího Čunka do vlády navíc vypovídá velmi mnoho i o situaci v KDU-ČSL. Děje se tak dva měsíce před ohlášenou volbou prezidenta a KDU-ČSL se ještě jako strana nevyslovila jasně k tomu, koho by na Hradě v dalším období ráda viděla. Nelze se tudíž divit spekulacím o tom, že tlak KDU-ČSL na rychlý návrat Čunka do vlády může mít i charakter politického obchodu - souhlas ODS s návratem Čunka do vlády bude kompenzován souhlasem KDU-ČSL s volbou Václava Klause. I když tento „obchod“ sám Čunek popírá, otázka, koho budou lidovci v prezidentské volbě podporovat, tu zůstává nevyřešena. Zdá se mi velmi málo pravděpodobné, že i po ohlášené návštěvě možného soupeře Klause, ekonoma Švejnara, na klubu KDU-ČSL příští týden, se lidovci jasně vyjádří, koho budou v prezidentské volbě volit.
Protože se zdá být jasné, že lidovcům v současnosti chybí cit pro míru a symboliku, může požadavek okamžitého návratu Čunka do vlády tuto vládu destabilizovat. Ztráta citu pro míru a symboliku je u strany, která se hlásí ke křesťanským hodnotám, o to překvapivější, že právě křesťanství má ve svých kořenech hluboký smysl pro symboliku. Jiří Čunek sice připustil, že nebude na svém návratu do vlády trvat ultimativně. V zájmu vládní stability i přes úspěšné odražení útoku opozice v poslanecké sněmovně a schválení státního rozpočtu na rok 2008 by proto měl nastoupit místo kategorických požadavků a soudů obyčejný zdravý rozum. Lidovci by měli za slib, že bude Čunkovi v budoucnosti umožněn vstup do vlády, pokud zůstane předsedou strany, stáhnout tento požadavek z pořadu dne a na místo ministra pro místní rozvoj jmenovat někoho jiného. To nejhorší, co by se mohlo stát uspěchaným příchodem Čunka do vlády, by bylo zjištění, že jeho mediální kauzy dál žijí svým životem a dál otravují atmosféru ve vládě.
