Zanedlouho si budeme připomínat, říkejme tomu třeba „sametové poblouznění“. Všichni, kdo jsme tyto události prožívali pasivně či aktivně, jsme měli určitá očekávání. Jistě to bude důvod k zamyšlení, zda se nám splnila či nikoliv.

Měl jsem radost, když odcházeli okresní tajemníci strany a aparátčíci, bohužel neodešli všichni, navíc někteří noví se chopili příležitosti. Naivně jsem si myslel, že na vedoucí místa a ministerstva budou dosazováni lidé kompetentní, vzdělaní a zodpovědní. Jistě nejsem sám, kdo se dočkal velkého zklamání.

Příkladem budiž předposlední nadšený ministr financí, který neuměl počítat. Tímto by výčet neschopných na vysokém postu jistě nekončil. Paní Parkanová také není žádný Koněv, ale nepochybně dokáže stmelit vojsko zpěvem. Politické strany jakoby se předháněly, kdo je hloupější.

Mediální celebritou neschopnosti se v uplynulých několika dnech zcela zaslouženě stala paní ministryně Dana Kuchtová, veřejnosti známá spíše jako Jihočeská matka. Skutečně nelze oddělit její minulé aktivity, kterým se, nevím proč, říká ekologické, a dnešní postavení na MŠMT. Paní Kuchtová se po skončení vizity pražského úřadu nepochybně vrátí ke své původní profesi.

Paní Kuchtová se po revoluci chopila příležitosti a začala podnikat v nám dosud neznámém oboru. Od začátku devadesátých let se přiživovala protesty proti dostavbě, spuštění, nyní proti provozu ETE. Byla jednou z prvních a stala se symbolem tohoto úsilí. Když došel kapitál domácí, přišel kapitál evropský. Když došly argumenty, nastoupila demagogie.

Sám jsem se s paní setkal jenom jednou na českobudějovickém výstavišti. Bylo to v sychravém dubnu, a tak jí záda kryl silný přímotop. Dále jsem ji několikrát viděl a slyšel v různých pořadech. Nabízí se otázka, proč máme tolik vysokých technických škol a energetický průmysl včetně zkušeného lidského potenciálu, když energetickou politiku nakonec ovlivňují diletanti podle jim blízkých ideologických schémat? Je toto opravdová demokracie? Pan Škoda, pan Křižík, pan Kolben a další (omlouvám se, že je nemohu všechny jmenovat) se v hrobě obracejí.

Počátkem tohoto roku se paní Kuchtová stala ministryní školství. Je jasné, že to bylo rozhodnutí politické a zároveň nešťastné. Řízení ministerstva a ekologického spolku je totiž zcela rozdílné. Také cíle jsou rozdílné. Jestliže cílem školství by mělo být vychovávat vzdělané a přemýšlivé lidi, cílem Jihočeských matek bylo spíše udělat z rozumných a přemýšlivých lidí bl….

Pan Bursík má před sebou jednoduchou volbu. Buď paní Kuchtovou obětuje a tiše odsouhlasí odvolání, nebo hrozí pád celé vlády. Ještě nějaký čas se sice bude snažit hájit stavovskou hrdost. Nakonec bude ministryně odejita. Druhou možnost předseda nezvolí. Přece celý život nepřevlékal kabát, aby mu nakonec byla zima.